Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Historické utkání Karla Poborského

Miroslav Bobek  |  14. 01. 2023


Před deseti lety sehrál Karel Poborský fotbalový zápas, na který žádný z jeho účastníků ani diváků nikdy nezapomene. Tento zápas proběhl v zapadlém kamerunském městečku Somalomo a Karel v něm první poločas odehrál za mužstvo Deux-Zéro a druhý za Lycée de Somalomo. Právě tímto zápasem započal v lednu 2013 náš projekt Toulavý autobus.


Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha
Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Bez Karla by to bývalo asi nešlo. Když jsme záměr vést místní školáky k ochraně přírody a pořádat pro ně cesty Toulavým autobusem v Somalomo oznámili, setkali jsme se s odmítnutím. Nedůvěra k bílým tam tehdy byla hluboká, a to nikoli neoprávněně. Přemýšlel jsem, jak ji zlomit, a rozhodl jsem se oslovit Karla Poborského. Tak se stal patronem Toulavého autobusu a jeho popularita neuvěřitelně zafungovala. Toulavý autobus dostal zelenou a v Somalomo i okolí začala mužská část populace v očekávání Karlova příjezdu s intenzivními fotbalovými tréninky.

První jízda Toulavého autobusu se před oněmi deseti lety uskutečnila do vzdáleného Limbe. Děti, ale také zástupci rodičů, učitel i strážce rezervace, kteří se jí účastnili, byli nadšeni. Školáci, z nichž ani jediný doposud nikdy neopustil Somalomo, užasli hned nad asfaltovou silnicí (mysleli, že autobus vjel z pralesních cest na vodní hladinu) nebo nad vícepatrovými budovami. Ale vrcholem bylo setkání s gorilami v záchranné stanici v Limbe. Děti i mnozí dospělí je poprvé viděli živé, a nikoli jen jako maso na talíři.

Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Později začaly jízdy Toulavého autobusu směřovat do bližší stanice Méfou u metropole Yaoundé a po několika letech se rozšířily také o zastávku ve vzdělávacím centru v Kabilone. Tam ovšem začal jezdit až druhý Toulavý autobus, rozumí se druhé vozidlo, protože ten první si na pralesních cestách vytrpěl přespříliš. Celý rozvrzaný a otlučený jsme ho dovezli do Prahy a dnes stojí v zoo před Rezervací Dja. Ostatně podoba tohoto expozičního celku je zásadně ovlivněna našimi zkušenostmi z Kamerunu, které jsme získali ponejvíce v souvislosti s Toulavým autobusem.

Projekt Toulavý autobus si v okolí Biosférické rezervace Dja postupně získal výbornou pověst a pomáhá chránit gorily i další obyvatele tamních deštných lesů. Pochopitelně však musel čelit i různým nástrahám a potížím. Například když se před lety při koupání v řece utopil jeho řidič, mezi místními lidmi se začalo šířit, že je Toulavý autobus posedlý zlými duchy. Až když se ukázalo, že se kdysi utopil i jeden z řidičových vzdálených příbuzných, podařilo se krizi zažehnat: zlí duchové si nezasedli na Toulavý autobus, nýbrž na řidičovu rodinu. V poslední době pak byla pro Toulavý autobus velkou ranou pandemie covidu.

Ale jedeme dál, i deset let po slavném fotbalovém utkání Deux-Zéro vs. Lycée de Somalomo! Jedeme dál i díky vám, kdo podporujete naše sbírkové konto „Pomáháme jim přežít“ nebo kdo navštěvujete Zoo Praha. Děkujeme!

 

 


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.