Doufám, že až tenhle text vyjde, budeme s Kisumem zpátky v Praze. Pak nás bude čekat ještě transport Mojiny dcery Duni – a ten už nám nadělal hodně starostí.

Ze španělského Cabárcena do Prahy, kde Duni od svého narození žije, to je sedmkrát dál než z Rakouska: vzdušnou čarou 1580 kilometrů. Přeprava na takovou vzdálenost by pro Duni mohla být velice stresující. Snažíme se tedy udělat všechno pro to, abychom ji transportovali co nejrychleji a pokud možno za trvalé přítomnosti její chovatelky. Zařídit to je ovšem složitější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Přibližně dva tisíce kilometrů pozemní trasy bychom s nezbytnými zastávkami jeli auty možná i třicet hodin. Duni v přepravním boxu by přitom stejně jako Kisumu při cestě ze Schmidingu musela být umístěna v klimatizované dodávce. Tam s ní ovšem nemůže být chovatelka a jejich vzájemný kontakt by byl možný pouze během zastávek. Takové martyrium bych „naší“ Duni nepřál.

Ani komerční letecká přeprava z Cabárcena bohužel nepřipadá v úvahu. Trvala by také asi třicet hodin, Duni by navíc absolvovala překládky na letištích a chovatelka by se k ní vůbec nemohla přiblížit.
Pronajmout si celé letadlo stejně, jako jsme to udělali před lety, když jsme do Cabárcena přepravovali Duninu mámu Moju, se v dnešní době ukázalo rovněž téměř neschůdné. Nejnižší nabídnutá cena činila 630 000 Kč bez DPH.

Řešení – ideální řešení! – se ale přece jenom našlo. Díky vstřícnosti Vzdušných sil AČR a Ministerstva obrany ČR bude možné využít toho, že jeden ze strojů CASA poletí ze cvičení NATO ve Španělsku. A při té příležitosti se zastaví i pro Duni!

Držte nám palce, ať všechno klapne tak, jak si představujeme…