Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Target: Plameňáci v naší zoo

Miroslav Bobek  |  18. 09. 2021


Budou to už tři roky, co jsem na tomto místě položil a vzápětí se i pokusil zodpovědět otázku, proč stojí plameňáci na jedné noze. Moje odpověď tehdy zněla: „Výzkumy posledních let ukazují, že nejspíš půjde o to, aby plameňáci při postávání ve vodě neztráceli více tělesného tepla, než je nezbytně nutné, a současně že v tomto postoji ušetří značné množství energie – jejich nohy jsou totiž vybaveny mechanizmem, který ‚zaklapne‘ a umožní jim, aby stáli na jedné noze, aniž by museli zapojit svaly.“


Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

K tomu by asi bylo možné dodat, že to funguje i opačně, totiž že se plameňáci takto mohou rovněž zbavovat přebytečného tepla. Dnes se však k tomuto tématu vracím nikoli proto, abych ho podrobněji rozebíral, nýbrž abych vás upozornil, že odvádění tepla z nohou plameňáků do vody nyní u nás v zoo můžete vidět na vlastní oči. Ano, vidět. Současně mohu s jistotou prohlásit, že tak vyspělou technologií v současnosti nedisponuje žádná jiná zoologická zahrada na světě.

Vlastně to celé začalo, když jsme s pár kolegy procházeli potemnělou zoo a přemýšleli, jak nově uchopit její večerní a noční prohlídky. Koneckonců značná část našich zvířat aktivuje za soumraku či v noci… A tak jsme začali experimentovat i s nejrůznějšími termokamerami a zařízeními pro noční vidění, počínaje běžně dostupnými a konče těmi, která jsem doposud znal pouze z akčních filmů.

Výsledkem je, že nově zavádíme speciální noční prohlídky, během kterých budou návštěvníci vybaveni termokamerami i další technikou, aby mohli sledovat život v noční zoo a současně se kolem sebe rozhlédnout očima zvířat. Zlatého hřebu se však dočkají na závěr prohlídky, u plameňáků, kde máme umístěnu speciální vojenskou termokameru. Ta je určena k vyhledávání cílů (např. tanků až na vzdálenost 11 km či osob na 8 km) a k navádění střel, ale u nás je namířena na plameňáky – a díky její mimořádné citlivosti můžete krásně sledovat, jak jim noha, na níž stojí ve vodě, postupně vychládá, až ji vystřídají za druhou, prohřátou, kterou měli doposud schovanou pod tělem.

Tedy: Přijďte se na vlastní oči přesvědčit, proč plameňáci stojí na jedné noze! Doufám, že vás odpověď zobrazená nejvyspělejší technologií nadchne stejně jako mne.

 

Psáno pro MF Dnes


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.