„V sedmém patře projdete dveřmi a po pár krocích stanete tváří v tvář orangutanovi, který sedí na lavičce. Jeho úkolem je nechat se fotografovat s návštěvníky. Další orangutani se nacházejí v klecích a nepočetní návštěvníci je krmí pečivem. V prosklené expozici postává poslední tučňák z kdysi početného hejna. V malinké ohrádce se tísní ovce a za nimi je několik plameňáků, kteří se z jim vymezeného prostoru už ani nepokoušejí odejít. Zubožení medvědi žebrají o housky. A podobně by bylo možné ještě dlouho, předlouho pokračovat. Snad nejsmutnější je však pohled na gorilu, která rezignovaně leží na betonové podlaze. Jmenuje se Bua Noi a v Pata Department Store žije zcela osaměle již od roku 1987.“

Znovu jsem si „Pata Zoo“ – jejíž označení je výsměchem zoologickým zahradám – prohlédl docela nedávno, když jsem byl v Bangkoku na konferenci Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Nic podstatného se v ní nezměnilo. Na zmíněné konferenci však o úloze zoologických zahrad mluvila také Jane Goodallová a ve své řeči se nevyhnula ani zmínce o Pata Zoo. Označila ji jako vězení pro zvířata. Výsledkem byla o dva dny později rezoluce WAZA, která požaduje uzavření tohoto zařízení.

Je samozřejmě otázka, jaký bude dopad přijaté rezoluce. Na příkladu Pata Zoo chci však znovu připomenout to, co jsem sice v jiných souvislostech již napsal, ale co považuji za velmi důležité: Skutečná zoologická zahrada musí v nejvyšší možné míře respektovat veškeré potřeby živočichů, které chová, a vytvářet pro ně optimální podmínky. Jejím hlavním cílem je přitom vedle osvěty a vzdělávání především ochrana ohrožených druhů i jejich prostředí. V zoologické zahradě jsou zvířata velvyslanci divoké přírody, nikoli hračkami či kašpárky pro pobavení, a už vůbec ne obchodním artiklem.

Myslete na to, prosím. Na cestách i u nás doma.

Psáno pro MF Dnes