Nejde „jen“ o Ludvíka Berouska a jeho kumpány

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  23. 07. 2018


Že se na něco podobného přijde, jsem čekal. Ale to nijak nezmenšilo míru mého překvapení a především zhnusení. 

Foto: Celní správa ČR Foto: Celní správa ČR

 Tygr střelený do oka a následně do krku, kosti, kůže i hnijící maso, nádoby na vyvařování tygřího masoxu… Ne, raději nebudu pokračovat. Ostatně i pracovníci inspekce životního prostředí, celníci a policisté byli tím, co našli u Ludvíka Berouska a jeho kompliců, opravdu hodně zaskočení – a to určitě viděli už ledacos.

Ale jak ve středu padlo i v televizních Událostech, komentářích, tento otřesný případ je pouze vrcholkem ledovce. Chov velkých kočkovitých šelem je u nás neuvěřitelně rozšířený a velmi často probíhá v naprosto nevyhovujících podmínkách a/nebo čistě pro zisk. Ano, mám na mysli nejen poblázněné „chovatele“, kteří jsou schopni držet tygra v kleci o rozměrech čtyři krát pět metrů, ale také různé ty „zooparky“, „bioparky“ a „mazlící zoo“. 

Anonymní zdroj Lidových novin shrnul případ Berousek a spol. velice lapidárně: „V podstatě to měli vymyšlené tak, že když bylo zvíře starší a nehodilo se k focení s dětmi ani pro filmové natáčení anebo se vrátilo po letech drezúry v cirkusu, využili jeho tělo pro komerční účely.“

Jistě, byl to anonymní zdroj, ale v odborných kruzích se o něčem podobném mluví již dlouho. A není tím samozřejmě řečeno, že by každé tygře nebo lvíče, se kterým se v nějakém soukromém podniku vyfotografujete, skončilo na jatkách a ve vývarech. Faktem ovšem je, že zrovna tygři se u nás v soukromých chovech dožívají nesrovnatelně nižšího věku než tygři v zoologických zahradách. A faktem je také to, že odebrání tygřete či lvíčete matce a jeho půjčování na mazlení přinejmenším hraničí s jeho týráním a dělá z něj psychického mrzáka.

Právě různé pochybné chovy a „mazlící zoo“ tvoří základnu ledovce, jehož vrcholek reprezentuje Ludvík Berousek se svými kumpány. Asi téměř nikoho v této zemi nenapadne léčit si hemoroidy tygřím tukem. Zato jít do zvěřince, tam se pomazlit s lvíčetem a postnout pár fotografií na Facebook, je naprosto běžná záležitost. Bohužel většina těch, kdo se s lvíčaty anebo tygřaty takhle fotografují, vůbec netuší, že tím zvířatům rozhodně nepomáhají. Právě naopak. A majitelé různých těch zvěřinců je v jejich omylu ještě utvrzují výmysly o tom, jak lvy a tygry zachraňují. Nic není vzdálenější pravdě.

Případ Berouska a spol. by tedy měl vést k hlubšímu zamyšlení a změně postojů. Na prvním místě je však změna nyní naprosto nedostatečné legislativy. Na toto téma jsem zde psal již vícekrát a pevně věřím, že tentokrát se ledy konečně pohnou. Snad nejsem příliš velký optimista…


Co do velikosti by asi bylo lepší ji srovnávat s hmyzem než s ostatními savci. Nezapočteme-li délku jejího ocasu, měří v dospělosti pouze tři až pět centimetrů; chroust má přitom tři centimetry. A váží sotva kolem dvou gramů,...

„Než umřu, chci ještě vidět saolu,“ řekl s vážným výrazem ve tváři Bill Robichaud. Seděli jsme v restauraci v laoském Vientiane a probírali, čím si můžeme být vzájemně nápomocni. Billovo úsilí o nalezení a...




Přihlášení k newsletteru