Hrošice, kterou naši prarodiče a rodiče znali pod jménem Zuzana, byla totiž z rozbombardované berlínské zoo evakuována právě k nám, do Prahy. Stalo se tak 26. června 1944 a kromě Zuzany byli z Berlína do Prahy vypraveni ještě dva ibisové (patrně hnědí), dva ibisové rudí, dva ibisové bílí a tři trpasličí kozy.

Traduje se, že Zuzana měla v době svého příchodu četná poranění a popáleniny, ale jestli tomu tak opravdu bylo a případně v jakém rozsahu, nemáme písemně doloženo. Nebo o takovém dokumentu zatím nevíme. V každém případě Zuzana v Zoo Praha zůstala i po skončení války. Do našeho majetku přešla k 7. červenci 1945, a to údajně v rámci válečných reparací za cenu jedné koruny za kilogram živé váhy. I tuhle informaci by ale bylo záhodno doložit…

Zuzana žila v Praze po většinu doby sama, až v 70. letech jí dělal společnost hroší pár Zulu a Zaira. Pamětníci o ní říkají, že byla velice milá, ráda se nechávala krmit a milovala drbání. Její podobu nám zachovaly nejen fotografie, ale i film. Zuzana zprostředkovaně účinkovala v komedii Hroch – zprostředkovaně proto, že podle ní byl vyroben model hrocha použitý ve filmu. Je však nutno podotknout, že tento snímek z roku 1973 je pokládán za jeden z nejhorších výplodů české kinematografie a bude tak lépe zůstat u Zuzaniných archivních fotografií.

Těžce nemocná Zuzana byla utracena v květnu 1977 ve věku přesahujícím padesát let. V Zoo Praha prožila bezmála třicet tři let! V tomto ohledu ji teprve nyní překonal hroch Slávek, který se u nás narodil Zaiře a Zuluovi a toto pondělí oslavil 33. narozeniny. Mimochodem, Slávkův druhorozený syn Onyx je už dlouhá léta celebritou Zoo Berlín. Němci ho ovšem znají pod jménem Ede.

Psáno pro MF Dnes