Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Blíží se čas loučení s Donnou a Sitou

Miroslav Bobek  |  29. 01. 2017


Loučení bývá těžké. Většinou však k němu bývají silné důvody – i když třeba na první pohled nemusejí být příliš patrné.


Donna se Sitou, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Donna se Sitou, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Je tomu tak i s Donnou a její dcerou Sitou. Slonice Donna přišla k nám, do pražské zoo, z Rotterdamu v květnu 2012 a v únoru 2013 zde porodila Situ, první v Praze narozené slůně. Dnes, na sklonku ledna 2017, zbývají už jen poslední veterinární vyšetření, a pokud dobře dopadnou, počátkem jara odejdou Donna se Sitou do německého Osnabrücku.

Jejich odchod je – bohužel – nutný a věříme, že k němu v plánovaném termínu opravdu dojde. Chystáme jej dokonce i navzdory tomu, že je Donna opět březí a že bychom v Praze mohli přivítat další slůně. Ale je to opravdu nejlepší řešení. Donna se totiž po několika letech, kdy ve sloní skupině fungovala v podřízené roli, bohužel proměnila v zákeřného útočníka. To nenadsazuji. Opakovaně se stalo, že vyčkala, až bude některá ze slonic osamocená, a zezadu a seshora na ni vedla tvrdý útok. Snažila se napadenou slonici srazit k zemi; jako by na ni najela plně naložená dodávka. Jeden z Doniných útoků odnesla Tamara zraněními, která si vyžádala dlouhé léčení. A raději nemyslet na to, co by takový útok mohl způsobit letošním slůňatům Maxovi a Rudolfovi!

Hlavní důvod k odchodu Donny a tím také Sity, která musí zůstat s matkou, je tedy zřejmý. Nemůžeme jí dát příležitost k dalším útokům. A držet ji se Sitou trvale oddělené od ostatních slonic dost dobře nejde. V Osnabrücku, kde chtějí chovnou skupinu teprve začít budovat, jim bude mnohem lépe.

K plánu odstěhovat Donnu a Situ nás vedou i další, řekněme vedlejší důvody – například s nimi na rozdíl od ostatních slonic nelze pracovat v přímém kontaktu s chovateli –, ale ten hlavní má opravdu velkou váhu a sám o sobě je víc než dostatečný. Někdy zkrátka není jiné řešení než odchod. Navzdory tomu bude loučení velmi těžké a bolestné. Bývá tomu tak ve vztahu k lidem – a ke zvířatům možná ještě dvojnásob.

Psáno pro MF Dnes


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.