Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Nové Zvonokosy

Miroslav Bobek  |  10. 10. 2016


Slavný satirický román Gabriela Chevalliera Zvonokosy se odehrává ve Francii dvacátých let minulého století. Jako by však byl opsán z dění v současné pražské Troji.



Ve Zvonokosech jde o obecní pisoár. Jeho vybudování rozdělí městečko na dva nesmiřitelné tábory: záchodobijce, reprezentované především starou pannou Eulalií Čubíkovovou, a záchodomilce, které vede starosta Bartoloměj Pěšinka. Spor o pisoár vyústí nejprve ve rvačku a zničenou sochu svatého Rocha a posléze ve střelbu a dokonce jednoho mrtvého.

I v pražské Troji jde o záchodky. Před mnoha lety je na vinici svaté Kláry (tedy na svých pozemcích) chtěla začít budovat Botanická zahrada. Měly sloužit jejím návštěvníkům a hostům zdejšího viničního domku. Novodobí trojští záchodobijci však zvedli prapor úplně stejně jako Eulalie Čubíková, jenom nezačali argumentovat mravností, nýbrž „krajinným rázem“ a „geniem loci“. Jsou to ještě slabší argumenty, než volání po mravnosti z úst staré panny Eulalie. Ta totiž ze svého okna skutečně mohla vidět močící spoluobčany, zatímco slavné trojské záchodky by byly umístěny pod zemí, tudíž by krajinný ráz zcela jistě nenarušily. A pokud jde o genia loci, očurané zídky na vinici sv. Kláry ho dotvářejí opravdu svérázným způsobem...

Eulalie Čubíková si kompenzovala svůj mindrák z toho, že o ní jaktěživo nezavadil žádný chlap. Co si kompenzují trojští představitelé, se mohu jen dohadovat. Výsledkem však je, že Botanická zahrada utratila ve sporech s Trojou půldruhého milionu za právníky a záchodky dodnes nestojí.

Bohužel, s jídlem roste chuť. Záchodky byly jenom začátek a Troja už dokázala Zvonokosy mnohonásobně trumfnout. Nyní tamní záchodobijci komplikují zahájení výstavby nového pavilonu pro gorily, které jsou v tom stávajícím ohroženy povodněmi, a ještě předtím zablokovali stavbu nové budovy záchranky. Například… A to už nemá s humorem a nadsázkou Zvonokos vůbec nic společného.

Psáno pro MF Dnes


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.