Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Plazí hitparáda

Miroslav Bobek  |  01. 10. 2016


Konečně je v tom jasno. Nebo alespoň jasněji.


Varan komodský. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha
Varan komodský. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Že plazi budí značný zájem veřejnosti – ať již v negativním nebo pozitivním smyslu –, není nic nového. Nyní však máme k dispozici výzkum, který je podle míry tohoto zájmu seřadil do žebříčku. Vznikl tak pozoruhodný plazí top ten. Zpracoval ho tým z oxfordské a telavivské univerzity na základě analýzy dat zachycujících přístupy na Wikipedii. Východiskem byla jednoduchá úvaha: Čím víc zhlédnutí stránky příslušného hada, ještěra, želvy či krokodýla, tím větší zájem o daný druh.

„Globální“ plazí top ten, sestavený na základě této úvahy z dat celé Wikipedie bez ohledu na jazykovou verzi, vypadá takto:

  1. varan komodský
  2. zmije obecná
  3. krokodýl mořský
  4. mamba černá
  5. kobra královská
  6. užovka obojková
  7. anakonda velká
  8. hroznýš královský
  9. slepýš křehký
  10. krokodýl nilský

V první desítce sestavené napříč jazyky jsou tedy zastoupeni především velcí a nebezpeční plazi doplnění třemi druhy běžnými v Evropě. Jednotlivé jazykové verze Wikipedie ovšem přinášejí i značně odlišné výsledky. Například německá plazí hitparáda vyšla jako velice vlastenecká, s výraznou preferencí domácích druhů. Ty zaujaly první tři místa a celkově je jich v první desítce pět.

Zajímavé je, že v žebříčku sestaveném bez ohledu na jazyk a dále v žebříčcích vygenerovaných z anglicky a portugalsky psaných Wikipedií obsadil první místa varan komodský. Vesměs dokonce s ohromným náskokem. Ve španělském žebříčku je pak druhý, ve výše uvedeném německém pátý a v japonském sedmý.

Ano, „komodský drak“ se zdá být tím plazem, který veřejnost zajímá vůbec nejvíc. Mohl by rovnou dostat diplom nejslavnějšího plaza na Zemi. Zájmu, který vyvolává, se ani v nejmenším nedivím; je to skutečně úchvatný a navíc i ohrožený tvor. Přesto by mě zajímalo, jak by dopadl v českém žebříčku.

Psáno pro víkendové vydání MF Dnes


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.