Charón je jedenáctiletý sup mrchožravý, partner ještě o devět let starší Fatimy. Také oni dva dnes mají svůj svátek. Vždy první zářijovou sobotu probíhá Mezinárodní den supů, jehož cílem je nejen představit tyto nepříliš sympatické ptáky v lepším světle, ale především poukázat na míru jejich ohrožení. A ta je skutečně mimořádná.

Nejnázornějším příkladem může být osud supů v Indii. Od počátku 90. let se tam během půldruhého desetiletí snížila početnost jednotlivých druhů supů na pár setin až pouhou tisícinu původních stavů. Vedle očekávatelných důsledků, k nimž patřilo zvýšené riziko šíření některých chorob či přemnožení krys a toulavých psů, měla v Indii nepřítomnost supí „zdravotní policie“ ještě jeden poněkud překvapivý efekt: vyznavačům zoroastrismu, Pársům, se zkomplikovalo pohřbívání jejich zemřelých. Přes tři tisíce let je Pársové zanechávali na tzv. Věžích mlčení napospas právě supům...

Příčinou fatálního ohrožení supů se v Indii stal lék diclofenac. Tamní veterináři ho od počátku 90. let rutinně používali u dobytka, jehož mršiny byly pro supy tou nejběžnější potravou. Až mnohem později, kdy supů již přežívalo naprosté minimum, se ukázalo, že diclofenac je pro ně vysoce toxický. V roce 2006 byl proto zakázán, ale stavy supů se od té doby zvyšují jen nesmírně pomalu a obtížně.

Supi jsou však velmi vážně ohroženi rovněž v Africe, kde je mimo jiné tráví pytláci, aby neupozorňovali rangery na mrtvoly zabitých slonů či nosorožců, a v Evropě, kde nemají dostatek potravy. Ochránci přírody ovšem o jejich záchranu bojují s velikým nasazením – a zoologické zahrady jim v tom pomáhají. Ostatně také Charón s Fatimou patří k pěstounům mláďat, která jsou posléze v jižní Evropě vypouštěna do přírody.

Psáno pro MF Dnes