„Odchov kakadu palmového je velice náročný. Zvládají to jen ti nejlepší a nejzkušenější chovatelé – a v Zoo Praha se nyní zejména zásluhou našeho kurátora Antonína Vaidla podařilo odchovat hned dvě mláďata,“ říká Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha.

Kakadu palmový je na mezinárodní úrovni přísně chráněn a jakýkoliv odchyt ve volné přírodě je zakázaný. Pražská zoo chová kakadu palmové od roku 2008. První mládě se zde úspěšně vylíhlo v roce 2013. Ve třech měsících věku bohužel uhynulo na vrozenou špatnou funkci ledvin, zkušenosti s odchovem však chovatelé mohli zúročit u dalších dvou mláďat, vylíhnutých 19. června a 21. října 2014.

„Soustředili jsme informace a zkušenosti i ze zámořských zoo, od soukromých chovatelů z Německa, Indonésie a Jihoafrické republiky a z papouščího parku Loro Parque na Tenerife. Na jejich základě jsme stanovili poněkud náročný režim, krmení každou 1 až 1,5 hodiny, což znamenalo 10 až 12 krmení ve dne i v noci,“ vysvětluje náročnou péči o mláďata kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl.

Každodenní nepřetržitá starost a doslova hodinářská práce se však pražským chovatelům zúročila: starší sameček dosáhne v těchto dnech prvního roku života a druhému mláděti, samičce, je devět měsíců. Oba malí kakaduové společně s chovateli překonali rizikové fáze odchovu. Pražská zoo je tak za uplynulé tříleté období jedinou evropskou zoo, kde se odchov tohoto vzácného druhu papouška podařil.

Každý kakadu je osobnost

Každý kakadu je bezesporu osobnost a povahově jsou nezaměnitelní. „Rodičovskému páru říkáme pan a paní Palmáčovi. Oba přišli do zoo 17. června 2008. Pan Palmáč není nijak průbojný, ba právě naopak. Drží se zpátky, je dokonce tak trochu ustrašený a bázlivý, raději se někam uklidí, než aby se prosazoval, ale nakonec se často nechává strhnout dominantní samičkou. Zato paní Palmáčová je rozhodná a velká bojovnice,“ popisuje své svěřence chovatelka Pavlína Štěpanovská.

„Samečkovi, který se vylíhl 19. června 2014, říkáme Kakaďous. Byl zprvu velmi bázlivý, ale s tím, jak poznává okolní svět, se situace pomalu zlepšuje. Přesto ho vyruší každá zdánlivá drobnost a to se pak dá do křiku a snaží se někam schovat. Samičce, která se vylíhla 21. října 2014, říkáme jednoduše Holčička. Na rozdíl od staršího bratra je zvídavá, aktivní a klidná. Také je velmi přítulná a ráda se kamarádí téměř s každým, jen aby měla společnost. Když se však něčeho poleká, ztropí ukrutný povyk a dá svoji nespokojenost patřičně najevo.“