Námluvy a páření musí obyvatelé středoasijské expozice Kattakum stihnout relativně v krátkém čase. Na rozdíl od ostatních zvířat mají na celý proces rozmnožování, včetně pestrých a vysilujících námluv, jen několik málo měsíců. Letní vedra totiž tráví pouštní plazi převážně v úkrytech a v písku, v zimě pak upadají do zimního spánku. „O to bouřlivější je jejich současná aktivita. Při ní se samci pouštních ještěrů často odívají do pestrého zásnubního šatu a předvádějí celou paletu imponujícího chování. Ať už poskakování, stáčení ocásků, prohánění soků i potenciálních partnerek, ritualizované kousání nebo „klikování“ spočívající v rychlém pokyvování přední části těla. Každý druh se honosí jiným rituálem a různé druhy, byť jsou si vzhledově podobné, si navzájem nijak nevadí,“ vysvětluje kurátor plazů a obojživelníků pražské zoo Petr Velenský.

Expozici Kattakum, představující ekosystém středoasijské pouště, najdou návštěvníci uprostřed Pavilonu šelem a plazů ve spodní části pražské zoo. Pohromadě zde žije celkem osm druhů středoasijských ještěrů společně se želvou stepní a želvou hvězdnatou. „Podstatnou část unikátní expozice tvoří tzv. středoasijský barchan, tedy duna vátého písku. Nikde jinde na světě terárium s tímto společenstvem živočichů nenajdete,“ přibližuje kurátor.

Přestože se jednotliví obyvatelé pouštního terária odlišují ve svém životním stylu, potkat by se mohli i ve svém přirozeném prostředí. „My se pokoušíme všem vyjít vstříc a ty správné podmínky jim tady vymodelovat. A zdá se, že se nám to daří,“ říká nadšeně Petr Velenský, který za projektem unikátního terária stojí. Všechny druhy zvířat, které v pouštní expozici žijí a které se mohly rozmnožit, se totiž v krátké době skutečně rozmnožily. Za jeden z největších úspěchů přitom považuje loňský odchov trnorepa mezopotámského, kterého Zoo Praha rozmnožila vůbec jako první na světě.

A jaro začali v těchto dnech přivolávat také ptačí obyvatelé pražské zoo, kteří už začali snášet vejce. Brzy by se tak zahrada mohla dočkat mláďat například u orlů kamčatských nebo flétnáků australských. Snůšku zaznamenali chovatelé také u krásných, dnes kriticky ohrožených loriů balijských. Těchto krásných papoušků rychle ubývá především kvůli tlaku turistického ruchu a odchytu pro trh s domácími mazlíčky. V současnosti snad zbývá několik desítek až stovek jedinců na ostrově Lombok. Na Bali již byl lori balijský pravděpodobně vyhuben. O to větší radost mají chovatelé z každého úspěšného odchovu.