Proč se v posledních letech nedařilo odchovávat ketupy v zoologických zahradách? Odpověď na tuto otázku hledali odborníci ze Zoo Praha, kterým se jako jediným v Evropě podařilo opakovaně odchovat mláďata přirozeným způsobem.

„Ketupy malajské existují ve čtyřech poddruzích. V Evropě však byly všechny sovy vedeny bez určení poddruhu. S ohledem na úspěchy, které vykazoval náš rodičovský pár, a zkušenosti, které s odchovem těchto sov máme, rozhodli jsme se svézt do Prahy nekompatibilní dvojice z Německa, Belgie a Itálie a pokusit se o sestavení nových párů,“ popisuje záměry Antonín Vaidl, kurátor ptáků Zoo Praha.

Při té příležitosti pražští odborníci zjistili, že v Evropě se vyskytují jak ketupy z podruhu kontinentálního, tak ostrovního. „To mohlo být důvodem, proč se páry nerozmnožovaly a proč se chovu ketup celkově nedařilo,“ objasňuje Antonín Vaidl.

Jednotlivé poddruhy sov se liší ve zbarvení – ostrovní ketupy mají sytější rezavější barvu, výraznější černé znaky na hrudi a tmavší duhovku. Odlišnost je na první pohled méně nápadná, na přitažlivosti párů však může mít vliv. Chovatelé pražské zoo tak stojí před velkou výzvou – musí jednotlivé sovy od sebe odlišit a vytipovat pro každou z nich toho nejlepšího partnera.

„V době, kdy řešíme párování napříč Evropou, se navíc radujeme z čerstvého přírůstku. V hnízdní budce nyní pečuje o své čtvrté mládě samice z našeho pražského a zároveň nejúspěšnějšího evropského rodičovského páru,“ uzavírá kurátor ptáků.

 Pražská zoo chová ketupy malajské od roku 2002, kdy získala pár těchto sov z Myanmaru. Přirozený odchov v zoologických zahradách je vzácný. Probíhá tak, že samice snese jedno bílé vejce, na kterém sedí 35 dní. První mládě se v Praze vylíhlo v lednu 2009, následovalo druhé v listopadu 2010 a třetí v říjnu 2012. Zatím poslední mládě zůstává v hnízdní nice v dolní části zoo, v expozici zvané Bažantnice.