Supi mrchožraví jsou tak trochu pražským rodinným stříbrem. V zoo je návštěvníci potkávají už od roku 1937 a jen nemnoho zahrad dociluje v jejich chovu takových úspěchů jako právě naše zoo. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií nás tak v březnu 2012 pověřila vedením Evropského záchovného programu pro tento druh!

Světle zbarvené tělo s černými okraji křídel a žlutá kůže na pařátech i holém obličeji jsou základní poznávací znaky tohoto nejmenšího druhu supa. Mnoho návštěvníků prochází kolem jejich voliér bez povšimnutí snad právě díky menšímu vzrůstu, sup mrchožravý však rozhodně stojí za pozornost!

V prvé řadě je to druh nesmírně vnímavý a inteligentní. Vzhledem k velikosti se během hodů na mršinách ocitá „u stolu“ jako poslední. Všechny větší druhy ho zkrátka zaženou a na něj zbudou jen paběrky. Často se proto na mršině dostatečně nenasytí. Supi mrchožraví si tak museli najít alternativní zdroj potravy. Stala se jím překvapivě pštrosí i další vejce!

Přestože sup nedokáže svým zobákem ani pařáty vejce pštrosa rozbít, pochutnává si na něm podivuhodně často. K proražení pevné skořápky totiž využívá nástrojů! Drobnější kameny používá buď přímo jako kladivo, případně je vynese do výšky a shazuje na vejce pod sebou. K pochoutce uvnitř už pak vede snadná cesta. To, zda je rozbíjení vajec vrozeným či naučeným chováním, toužil ověřit i legendární ředitel Zoo Praha Zdeněk Veselovský. Supům v Jandově voliéře dravců předložil neoplozené pštrosí vejce a čekal, jak budou reagovat. Supí párek vyhodnotil, že ve vejci se jistě ukrývá neobyčejně silné mládě, a tak místo snah o rozbíjení na pštrosí vejce zasedl jako na vlastní.

Sup mrchožravý je zajímavý také z pohledu ochranářského. V přírodě stavy tohoto druhu setrvale klesají, a tak je od roku 2007 veden jako ohrožený. Situace zdaleka není uspokojivá ani v lidské péči, také odchovky mláďat v zoo mají sestupnou tendenci. Zoo Praha je spolu se zoologickými zahradami ve Vídni, Mulhouse a Jerezu nejúspěšnějším chovatelem tohoto ptačího druhu; od roku 2000, kdy se supi mrchožraví rozmnožili poprvé, přišlo na svět již 7 mláďat. Velice cenné je to, že 6 z nich odchovali sami rodiče a pouze v jediném případě museli zasahovat chovatelé.

Od roku 2002 tedy pražští chovatelé spravují Evropskou plemennou knihu tohoto druhu. V důsledku snižování počtu odchovaných mláďat v Evropě byla tato plemenná kniha 9. března 2012 povýšena na Evropský záchovný program (EEP). Jde přitom o první EEP pro ptačí druh nejen v Praze, ale také v celém Česku a na Slovensku.

Díky EEP nabývá Zoo Praha další mezinárodní prestiže a navíc získává, v součinnosti s desetičlennou komisí EEP jmenovanou právě koordinátorem z Prahy, pozici pro rozhodování o přesunech zvířat mezi zoologickými zahradami a v budoucnu snad také (to však jen pokud bude evropský chov úspěšný) rozhodčí pozici ve věci zvířat určených k vysazení do divočiny.

Jandova voliéra dravců se letos stala místem, kde se seznamují nové supí páry. Prozatím je obydlena jedním samcem narozeným v Praze a třemi samičkami (dvě z nich pochází z přírody). Mladý samec si teď mezi nimi může vybrat partnerku. Již brzy přitom původní kvarteto doplní další samec ze Zoo Zlín-Lešná, opět však vylíhlý v přírodě.
Dvě voliéry ve spodní části areálu přitom obývají dva již déle sestavené páry, u nichž je na vyhnízdění veliká šance.

Tento rok by v chovu supů mrchožravých v Praze zkrátka mohl být rokem velkých událostí nejen díky přidělení EEP. Držte nám palce!