Pondělí 25. 6. 2007 byla v historii chovu želv v pražské zoo dalším významným mezníkem. Vylíhlo se první mládě orlície bornejské, druhé následovalo o dva dny později. Dospělé želvy mohou návštěvníci pražské zoo vidět v pavilonu velkých želv a v pavilonu Indonéská džungle, kde jsou součástí v Evropě unikátní kolekce indonéských říčních želv.

Základem této kolekce byly želvy, zachráněné v roce 2001 z pašerácké lodi směřující na potravinový trh v Číně. V pražské zoo se tyto želvy podařilo nejen zachránit, ale daří se je i rozmnožovat. Orlície jsou již čtvrtým druhem z pěti, které na lodi byly, u kterého se to povedlo, a to rozhodně není běžná věc.

Želvy jsou zvířata s velmi pomalým životním rytmem a samotná skutečnost, že po intenzivní léčbě vypadají zvířata na první pohled zdravá, nemusí nic znamenat. Dá se říci, že až nyní, po pěti letech, kdy samice kladou vejce tak, jak je to v přírodě běžné, můžeme zachráněné želvy považovat za skutečně zdravé. Pražští chovatelé dokonce vedou mezinárodní plemennou knihu tohoto druhu, zachráněné i rozmnožené želvy jsou součástí tzv. pojistné kolonie v lidské péči. Ta může sehrát velmi významnou roli při záchraně této majestátní sladkovodní želvy před vyhubením.

Orlície je vzácná a tajemná obyvatelka bažinatých toků jihovýchodní Asie. Její krunýř může dorůst délky až 80 cm a dosahuje hmotnosti i více než 50 kg. Pražské samice kladly vejce již v předchozích letech, letos se však poprvé podařilo vylíhnutí mláďat. Ta měřila 6 cm a 6,5 cm a vážila 39 g a 43 g. Vylíhla se po 118 -120 dnech vývoje z dlouze oválných vajec s velmi pevnou vápenatou skořápkou. Rozbití této skořápky je pro mládě velmi náročné, je proto vybaveno  „vaječným zubem“ - ostrým výčnělkem na čenichu, který později odpadá.

Ve čtvrtek, 27. června, je  pracovníci terárií přemístili z líhně do odchovné nádrže. Pokud mláďata přežijí a budou se zdárně vyvíjet, budou zařazena do záchovných programů a podle jejich potřeb buď setrvají v pražské zoo, nebo posílí chovné skupiny v jiných chovatelských zařízeních.