Velemlok čínský Karlo přišel do Prahy v květnu 2014 ze Staatliches Museum für Naturkunde Karlsruhe, žil u nás tedy 10 let a 7,5 měsíce. Původně jde o exemplář zabavený německými úřady v roce 1980, vylíhnul se pravděpodobně v roce 1977 nebo 1978. V době úhynu mu tedy bylo přibližně 47 let.

Už při příchodu do pražské zoo byl Karlo největším velemlokem mimo Čínu, měřil 155 cm a vážil 26,5 kg. V okamžiku úhynu byla jeho délka 161 cm a váha úctyhodných 38,8 kg – lze tedy potvrdit výrazný nárůst již tak rekordního exempláře během pobytu v Zoo Praha.

V největší expoziční nádrži Velemlokária prospíval Karlo dobře, jak je ostatně vidět z jeho růstu, ale dlouhodobě se potýkal s chronickými výpadky imunity. Proti jiným velemlokům byl extrémně citlivý na jakékoli výkyvy mimo superoptimální podmínky. Byl to především on, kvůli komu je v pavilonu Velemlokárium zákaz jakéhokoli fotografování (i s vypnutým bleskem) – při fotografování velemloků se zjistilo, že jim vadí blesk, ostření využívající infračervený paprsek a obecně jakékoli focení.

V posledním půl roce měl Karlo zdravotní problémy, které byly po analýze podobných případů z jiných zoo (kde léčba velemloků vždy skončila úhynem) řešeny právě skrze neustálou optimalizaci životních podmínek. Bohužel nakonec i velemlok čínský Karlo svým chronickým zdravotním potížím podlehl.

V hlavní expozici Velemlokária nahradil nyní Karla samec Šmíca, který do pražské zoo přišel 6. května 2014 ze Zoo Schmiding. Šmíca se vylíhl v srpnu 1995, při příchodu do Prahy měřil 105 cm a vážil 8,2 kg. Dnes je jeho délka 144 cm a váha 32 kg. Posledních sedm let žil v zázemí pavilonu.