„Pro ježuru australskou se ve vědecké terminologii užívalo rodové jméno Echidna podle napůl ženy a napůl hada z řecké mytologie. Byla to výborná volba,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Starobylé ježury, které by laik na první pohled považoval za jakési přerostlé ježky nebo menší dikobrazy, sice patří mezi savce, ale ještě vykazují řadu plazích znaků, jako jsou například přítomnost kloaky a snášení vajec nebo nestálá tělní teplota. Pozoruhodností spojených s ježurami by šlo ovšem sepsat velmi dlouhý seznam, kde na začátku by byl uveden jejich mimořádně dlouhý jazyk a na konci dejme tomu čtyřmi žaludy zakončený penis ježuřích samců. Je to zkrátka velice podivné a současně zajímavé zvíře.“

Ježury australské chovala Zoo Praha již v letech 1954 až 2004 a znovu je má od roku 2011, až nyní se však dočkala mláděte. To je velice vzácné: v minulém století se ježury podařilo v celé Evropě odchovat jenom jednou a v tomto století je odchovaly všeho všudy tři zoologické zahrady.

„Mládě je závislé na matce až do devíti měsíců, zhruba v sedmi měsících začíná přijímat pevnou potravu. Tyto přechody budou nejkritičtějším momentem. Až bude zcela nezávislé na samici – což by v našem případě mělo nastat zhruba v době Vánoc –, můžeme hovořit o úspěšném odchovu,“ upřesňuje další měsíce života malé ježury kurátor savců Pavel Brandl.

Expozice ježur australských je v umístěna v Darwinově kráteru v dolní části areálu Zoo Praha, vzhledem k nočnímu způsobu života však jsou k vidění jen velmi vzácně. Aktuální videa natočená kamerou v zázemí ježury australské najdete na našem YouTube kanálu našem YouTube kanálu.