Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Čilý život papoušků v Rákosově pavilonu: úpravy vegetace, hnízdní aktivity i snůšky

Lenka Pastorčáková  |  16. 10. 2019


Život v Rákosově pavilonu pro vzácné papoušky se – po třech týdnech od otevření – ustálil; spokojení jsou jak jeho ptačí obyvatelé, tak návštěvníci. U některých ptačích druhů je již k vidění hnízdní aktivita, jiné si upravily expozice k obrazu svému nebo si pohrály s technickým vybavením pavilonu.


V Rákosově pavilonu je již k vidění i hnízdní aktivita. Materiál do budek si nosí například aratingové andští, místa ke stavbě hnízd hledají i papoušci mniší (na snímku). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.
V Rákosově pavilonu je již k vidění i hnízdní aktivita. Materiál do budek si nosí například aratingové andští, místa ke stavbě hnízd hledají i papoušci mniší (na snímku). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Vůbec největších změn po zásahu všetečných ptačích zobáků doznala expozice Filipíny, kde je znát práce mady modrotemenného. Ačkoliv jde o jeden z nejmenších druhů papoušků v pavilonu, dle předpokladu prokázal největší schopnost destrukce vegetace. „S tímto jsme počítali, právě expozici pro madu modrotemenného jsme proto cíleně nechali zarůst více, takže nám ji svým zásahem jen upravil do kýžené podoby,“ vysvětluje kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. „Naopak amazoňani rudoocasí úspěšní nebyli. Asi tři dny intenzivně oštipovali liány v horní části expozice, ale ty rostou tak rychle, že svůj boj s nimi nakonec vzdali.“

Vůbec největších změn po zásahu všetečných ptačích zobáků doznala  tři týdny po otevření Rákosova pavilonu expozice Filipíny, kde je znát práce mady modrotemenného. Ačkoliv jde o jeden z nejmenších druhů papoušků v pavilonu, dle předpokladu prokázal největší schopnost destrukce vegetace. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Jako nejšikovnější „montéři“ se projevili arové hyacintoví, kterým se podařilo odšroubovat kovové závity od stropního postřikovače. Jde ovšem zatím o jedinou destrukční činnost papoušků na technickém vybavení pavilonu.

Mistry kanadských žertíků jsou bezpochyby nestoři kea. Zatímco na Novém Zélandě turistům hravě odmontovávají stěrače z aut, ve venkovní novozélandské expozici hned z kraje Rákosova pavilonu baví návštěvníky tím, jak se hašteří mezi sebou navzájem nebo se přetahují o potravu s dalšími obyvateli expozice – husicemi rajskými či flétnáky australskými. Zábavnou podívanou představuje také to, jak si tito inteligentní papoušci sami vylepšují jídlo. Chodí si jej namáčet do vody, což pro ně současně představuje součást přirozeného enrichmentu (obohacení prostředí).

K vidění je již i hnízdní aktivita, a to nejen u zmíněných nestorů kea, kteří objevili hnízdní dutiny, jež vystýlají hnízdním materiálem (kousky trávy, kořínky apod.). Materiál do budek si nosí také aratingové andští a místa ke stavbě hnízd hledají i papoušci mniší. U dvou druhů už chovatelé dokonce evidují snůšky; a to u tinamy tataupy a korunáče šedomodrého.

Ptáci si v Rákosově pavilonu velmi dobře zvykají také na přítomné návštěvníky. Díky tomu, že je pavilon dlouhý a provoz v něm plynulý, pojme desítky lidí, aniž by to bylo nekomfortní jak pro ně samotné, tak pro papoušky. Plachost ptáků se naopak zmenšuje a spolu s ní se zmenšuje i jejich „útěková vzdálenost“. Papoušci jsou tak lidem stále blíž.

https://www.youtube.com/watch?v=SFIKKRMl5T4

Aby zoo usnadnila návštěvu i dětem, jejichž rodiče se musejí víc zamýšlet nad výdaji, o nedělích – až do konce roku – mohou s každým dospělým návštěvníkem přijít až dvě děti za třetinové vstupné, tedy jedno za 50 Kč.

 


Kontrolní výlov sádek v Zoo Praha. Na snímku je kurátor plazů, obojživelníků a ryb Petr Velenský. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoo Praha hlásí další úspěch v záchraně karase obecného. Do nedávna běžnou, avšak dnes u nás kriticky ohroženou rybu se v rybnících Českého rybářského svazu podařilo rozmnožit na desítky tisíc jedinců. Vedle neustálých...

Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...




 


Nyní používáte mobilní verzi webových stránek www.zoopraha.cz. Pokud chcete zobrazit plnou verzi, klikněte zde.

Sociální sítě

facebook
youtube
instagram
TripAdvisor