Zoo Praha má další mládě makaka vepřího; chová jej jako jediná v ČR

Novinky u zvířat

Lenka Pastorčáková  |  01. 11. 2018


V úterý ráno se v Zoo Praha narodil makak vepří. Jeho matkou je Hope, která sem přijela v roce 2004 z rakouského Gänserndorfu a odchovala zde již tři mláďata. Celou skupinu makaků, jež ze všech zoo v České republice chová pouze ta pražská, si mohou návštěvníci prohlédnout v pavilonu Indonéská džungle.

V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, které pražská zoo chová jako jediná v ČR, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. V Zoo Praha se narodilo další mládě makaka vepřího. Celou skupinu těchto primátů, které pražská zoo chová jako jediná v ČR, mohou návštěvníci pozorovat v pavilonu Indonéská džungle. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

„Mládě je podle všeho v pořádku. Hope patří mezi zkušené matky a všechna tři její odchovaná mláďata jsou dosud členy pražské skupiny. I své poslední mládě tato samice ihned po porodu očistila, malý makak se jí pevně drží a přijímá od ní mateřské mléko,“ uvedl vrchní chovatel primátů David Vala.

Makak vepří se ve volné přírodě vyskytuje v jihovýchodní Asii a podle červeného seznamu IUCN spadá do kategorie zranitelný druh. Jeho populace klesá především kvůli ztrátě přirozeného prostředí způsobené rozšiřováním palmových plantáží a klučením deštného lesa.

Zkušená matka Hope odchovala již tři mláďata a také o svého posledního potomka se pečlivě stará. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru