Červený a Modrý přicestovali do Zoo Praha již 22. října loňského roku z přírodního parku Casela na ostrově Mauricius. Při příchodu vážili 10 a 13 kilogramů a vzhledem ke své velikosti je nebylo možné začlenit mezi dospělé jedince obývající Pavilon velkých želv, kteří by je mohli snadno rozmáčknout. Nejstarší obyvatel pavilonu a zároveň i Zoo Praha, samec želvy sloní Eberhard, váží 230 kilogramů. Váha dospělých samic želv obrovských dosahuje až 130 kilogramů, u samců to může být přes 200 kilogramů. Přesný věk Červeného a Modrého neznáme, podle jejich váhy usuzujeme, že jim může být okolo 10 let; dožít se pak mohou úctyhodných 150 až 200 let.

Po příjezdu v loňském roce trvalo Červenému a Modrému zhruba čtyři měsíce, než se adaptovali na nové prostředí. Od té doby zdárně prospívají a po necelém roce se jejich hmotnost téměř zdvojnásobila. Proto jsme se nyní rozhodli spojit je s ostatními želvami obývající Pavilon velkých želv. Přes naše počáteční obavy proběhlo jejich začlenění bez problémů, a to především díky ostatním členům skupiny, kteří se k nim chovají velmi sociálně a v adaptaci na nové prostředí jim pomáhají. Červený a Modrý začali hned druhý den přijímat potravu, jsou velmi zvídaví a aktivně prozkoumávají nové prostředí pavilonu. Seznamují se i s ostatními jeho členy a oproti nim jsou vzhledem ke svému věku velmi hraví. Návštěvníci je mohou neustále pozorovat v pohybu, jen do bazénku v expozici se zatím ještě neodváží.

Želva obrovská je posledním ze zhruba deseti druhů obřích želv, které původně obývaly ostrovy v Indickém oceánu. Žije na odlehlém atolu Aldabra, díky čemuž byla částečně uchráněna od vybíjení, které v 16. - 19. století velké želvy postihlo. Dnes se ze svého domovského ostrova, kde je již přes 100 let velmi přísně chráněná, vysazuje i na ostatní ostrovy, na kterých dříve žily jiné druhy. Proto je možné se s ní dnes setkat i na Seychelách, Maskarénách a jinde. Želvy obrovské jsou býložravci a vystačí si s velice chudou vegetací. Pro ekosystémy svých ostrovů jsou velice důležité, protože semena některých stromů a keřů bez průchodu jejich trávicím traktem nemohou vyklíčit.