„Gekon zázračný dostal své jméno nikoliv proto, že by jako noční písečný skřítek dokázal čarovat, ale proto, že se mu při posvícení baterkou místo očí  rozzáří rubíny (nebo abychom podpořili české kameny – granáty). Oči stejně jako hadi nedokáže zavřít, protože je má srostlá, nepohyblivá a průsvitná – avšak na rozdíl od hadů mu to propůjčuje vzhled dobromyslného skřítka. Velké oči se štěrbinovitou zřítelnicí si navlhčuje tím, že si je občas olízne, čehož využíváme my chovatelé při podávání vitamínů tak, že mu kapičku umístíme na oko, kde si ji takřka okamžitě ještěr slízne,“ vypráví vrchní chovatelka plazů Nataša Velenská.

V přírodě gekony zázračné najdeme od Perského zálivu po Čínu, u nás v zoo jsou občas vidět, jak vykukují pod kameny v expozici Kattakum (Pavilon kočkovitých šelem a plazů). V noci se tento druh vydává na lovecké a jiné toulky, využívaje jakýsi hřebínek na prstech k  bezproblémovému pohybu po písčitých plochách pouští a polopouští s řídkou vegetací. Jeho kořistí se stávají brouci a jiný hmyz, který v lidské péči nahrazujeme cvrčky, šváby, sarančaty apod. Když neloví, prochází se po písku vysoko postavený na všech čtyřech nohách s ocasem kolmo vztyčeným jako šavlí, přes den pospává v hlubokých až 80 cm dlouhých úzkých norách, kde je rád v kontaktu s vlhkým substrátem. Pokud je vyrušen, napodobuje vlněním ocásku výstražné šustění šupin zmije paví a pokud je polapen, dokáže odhodit nejen ocásek, ale i části kůže, aby predátorovi unikl.

Samice kladou obvykle dvě kulatá pergamenová vajíčka, která při styku se vzduchem tvrdnou, z nich se po zhruba 1,5-3 měsících v závislosti na teplotě – určující pro budoucí pohlaví gekona – líhnou pruhovaná mláďata. Mláďata a poloodrostlé jedince využíváme jako hygienickou policii v pouštních a polopouštních teráriích. Když jejich denní obyvatelé přestanou aktivovat, vyjdou na povrch gekoni zázrační a vyberou zapomenutý a nesnědený hmyz po denní směně.