Pocity objevování neznámých světů, které jsem kdysi zažíval mezi školními přírodopisnými sbírkami, se mi vrátily při nedávné vernisáži jedné komorní výstavy na ministerstvu školství.

Tato výstava byla inspirována narozením slůněte u nás v Zoo Praha a představuje školní obrazy s tematikou slonů a vůbec chobotnatců, které ve svých sbírkách schraňuje Národní pedagogické muzeum Jana Amose Komenského. Krásné školní obrazy nejen budí nostalgii po starých časech, kdy žactvu pomáhaly utvářet si představu o světě, ale překvapují i svou výtvarnou dokonalostí a v neposlední řadě poetičností. Troufl bych si tvrdit, že nejzdařilejší z nich vydají za stovky sebelepších fotografií, a jsem rád, že jsem je ještě zažil jako běžnou, ba nepostradatelnou, školní pomůcku.

Nejstarší z vystavených „sloních“ obrazů se dotýká téměř až dob národního obrození. Jeho tvůrcem byl Karel Slavoj Amerling. Dnes bývá připomínán spíše jako pošetilý vousáč, který pro chemické prvky navrhoval české názvy jako barvík, těžík, ďasík či nebesník, ale ve skutečnosti šlo o významného a obětavého vzdělavatele českého učitelstva i veřejnosti, jenž si zaslouží naši úctu. Naopak nejnovější z vystavených obrazů si mnozí jistě vybaví ze svých školních let nebo z knih. Namaloval je dobře známý Zdeněk Burian.

Výstava v sídle ministerstva školství je bohužel nepřístupná veřejnosti. Od soboty 1. června však bude umístěna v jednom z Gočárových domů v Zoo Praha. Budete tedy mít příležitost obdivovat krásu, poezii a v neposlední řadě také informační hodnotu starých školních obrazů se slony, mamuty či deinotherii.

Ponořte se do nich a vydejte se do vesměs již zaniklých, avšak neobyčejně přitažlivých světů.