„Už nyní si Johanka nechá sáhnout na hlavu a zkontrolovat oči, uši, růžky a tlamu. Na náš target, který tvoří krátká násada s modrým balónkem, se naučila kladně reagovat. Spojila si jeho přítomnost a doprovodné kliknutí klikru s pamlsky a nám to umožňuje ji například dostat na váhu,“ říká vrchní chovatel Aleš Doležal.

Ačkoliv je mladá žirafa učenlivá, kýžený cíl je ještě daleko. Tím je výhledově odběr krve z krční žíly. S ohledem na výšku těchto kopytníků by dobrovolný způsob podmíněný pozitivní motivací ušetřil stres spojený s nutnou anestezií žirafě i pracovníkům zoologické zahrady.

„Dříve jsem se staral o slony, kteří jsou vnímavější, méně konzervativní. S žirafami je práce odlišná, protože jsou to ve skutečnosti velmi plachá zvířata, jejichž důvěru si člověk získává celkem pomalu,“ doplňuje Doležal. Začít cvičit s žirafou je podle něj dobré v nízkém věku. Mladá zvířata jsou méně obezřetná a otevřenější novotám.

Stádo žiraf severních núbijských spatří lidé v těchto dnech spíš ve vnitřní expozici Afrického domu. Není však výjimkou, že i v zimním období vychází sedmičlenné stádo na procházky do rozlehlého výběhu. Pokud je bezvětří, slunečné počasí a nehrozí ledovka, nedělají žirafám ani teploty lehce nad nulou sebemenší problém.

Je pozoruhodné, že bezmála šestnáctiletá žirafa Nsia (na snímku v pozadí) si během Johančina tréninku patrně rozpomněla na svůj vlastní a nyní k chovatelům na target rovněž přichází. Nsia totiž pochází z anglické Marwell Zoo, kde s ní v mládí pravidelně trénovali. Na snímku je zleva vrchní chovatel Aleš Doležal a chovatel Daniel Jančařík. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha