Ostatní články
Švábi mají pověst extrémně odolného hmyzu, který přežije i konec světa. Jsou však skutečně tak nezničitelní? Přečtěte si příběh švába simandojského – druhu, který byl objeven teprve nedávno, jen aby byl vzápětí v přírodě vyhuben a zachráněn chovem v lidské péči.
Bažant zerafšanský (Phasianus colchicus zerafschanicus)
Je jedním z četných poddruhů bažanta obecného. Typický je u samce hnědý hřbet bez nádechu měděné nebo modravé barvy a bílá pera v křídlech. Bílý obojek je poměrně široký.
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Řád | Hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | Bažantovití (Phasianidae) |
| Rozšíření | Asie (malé území ve východním Uzbekistánu) |
| Biotop | hory, listnatý a smíšený les (křoviny, lesy s hustým podrostem trav, mokřiny) |
| Potrava | části rostlin, bezobratlí (Mláďata loví hmyz, dospělí jsou všežraví.) |
| Rozměry | délka těla 30–35 cm, délka ocasu 43–54 cm u samce, 29–31 cm u samice, hmotnost 0,7–1,7 kg |
| Rozmnožování | Samice snáší 6–15 vajec, sedí na nich 23–25 dní. |
Zajímavosti
Býval hojný v údolích středoasijských řek Kaškadarji a Zeravšanu, které pramení z horského ledovce. Od 50. let 20. století však začala jeho početnost prudce klesat v souvislosti s úpravami vodních toků a dnes žije ostrůvkovitě pouze na malém území.
Ochrana
Býval hojný v údolích středoasijských řek Kaškadarji a Zeravšanu, které pramení z horského ledovce. Od 50. let 20. století však začala jeho početnost prudce klesat v souvislosti s úpravami vodních toků a dnes žije ostrůvkovitě pouze na malém území.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
| Umístění v Zoo Praha | Dolní část zoo |
|---|
Sociální sítě
