Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Zvířata a expozice

Zvířata a expozice
 

Trnorep mezopotamský (Saara loricata)

Statný ještěr s velkou hlavou, silnýma nohama a širokým tělem. Ocas je pokrytý šupinami, které vybíhají v krátké hroty.

Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Třída Plazi (Reptilia)
Řád Šupinatí (Squamata)
Čeleď Agamovití (Agamidae)
Rozšíření Asie (od východního Iráku přes Írán po Kuvajt )
Biotop kamenité stepi a polopouště (suché kamenité oblasti s řídkým rostlinným krytem )
Potrava části rostlin, bezobratlí ( rostliny, okrajově také hmyz )
Rozměry délka až 50 cm, hmotnost až přes 1 kg
Rozmnožování samice klade 10–40 vajec, inkubace trvá 70–80 dní

Zajímavosti

TRNOREPOVÉ OBECNĚ: Trnorepové jsou mohutní, zavalití ještěři s kulatou hlavou, patřící do čeledě agamovitých. Do značné míry připomínají severoamerické čukvaly, se kterými však nejsou nijak blízce příbuzní; podobnost vznikla spíše jako důsledek obdobného životního stylu. Jsou to tvorové skvěle přizpůsobení životu na horkých suchých pouštích, kde mohou teploty přes den přesahovat 50 °C. Horko jim nijak nevadí, naopak, jsou vysloveně teplomilní a často se sluní. Ke strávení suché rostlinné hmoty, kterou se trnorepové živí, jsou potřeba poměrně vysoké teploty, a tělo je tedy nutné důkladně prohřát. K regulaci tělesné teploty jim napomáhá barvoměna – na slunci získávají světlejší barvu, v chladu naopak tmavnou, protože tmavá barva lépe akumuluje teplo a ohřívání se tím urychlí. V mohutném ocase pokrytém tuhými, špičatými šupinami se skrývají tukové rezervy, pro které je trnorep některými pouštními národy loven. Tento ocas svému nositeli slouží také jako účinná zbraň – v ohrožení s ním plaz švihá proti nepříteli, nebo se zaklíní ve škvíře mezi kameny nebo díře v zemi tak, že směrem ven míří jen otrněný povrch ocasních šupin, přes který se predátor k tělu nedostane. Právě ocasu vděčí trnorepové za své jméno – příponou -rep se v zoologii označuje ocas, a trnorep tak vlastně znamená „trnoocas“. TRNOREP MEZOPOTÁMSKÝ: V přírodě ani v chovech není nijak hojný a o jeho životě se toho mnoho neví. Stejně jako jiní trnorepové je aktivní ve dne a rád se sluní. Na slunci přitom získává světlejší barvu, v chladu naopak tmavne. Tmavá barva totiž lépe akumuluje teplo a ještěr se tak rychleji ohřeje. Žije v koloniích a noc tráví v norách, které si sám hrabe.

Chov v Zoo Praha

První tři trnorepi mezopotámští přišli do zoo v roce 2012 a odchov se podařil o dva roky později. Jednalo se tehdy o vůbec první odchov v rámci zoologických zahrad na světě. Trnorepy mezopotámské v pražské zoo můžete spatřit ve smíšené expozici plazů středoasijských pouští, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů.

Článek

 

Umístění v Zoo Praha Pavilon šelem a plazů