Zakázanka
Menu- Vítejte na Zakázance
- Po stopách dávné minulosti
- Ukázka přesmyku a drceného pásma
- Vrása
- Zlom na hranici dvou geologických období
- Železná ruda
- Odkrytá hranice
- Co tu roste 1
- Co tu roste 2
- Teplomilná drobotina
- Milovníci slunce
- Skalní podklad
- Říční štěrkopísky vinohradské terasy
- Co tu létá
- Pohled do geologické minulosti Prahy
- Železná ruda v zoo
- Skalní stěna vypovídá
- Obnova skalní stepi
Co tu létá
Přítomnost Vltavy i pestrá mozaika vegetačních typů na okolních svazích nabízejí zdroj potravy, možnost úkrytu i místa k odpočinku pro mnoho živočichů včetně ptáků. Červenka obecná (Erithacus rubecula
Ptáci skalního srázu
Samotná skalní step poskytuje ptákům především možnost najít si tu potravu – semena, bobule i drobné živočichy. K hnízdění a odpočinku ale využívají spíše okolní stromové porosty a hustší křoviny.
Některé ptáky proto spíš uslyšíte, než uvidíte, zvláště na jaře. Samečkové si zpěvem označují hnízdní teritorium a v mnoha případech při tom vysedávají na vrcholku keře nebo jiném vyvýšeném místě.
Většina druhů obývajících skalní sráz žije na území zoo celoročně, i když se někdy stěhuje v rámci areálu, jako to dělají volavky. Jiné druhy, například budníčci nebo drozdi, na zimu odlétají, protože by se v chladných měsících neuživily.
Pěnkava obecná
Fringilla coelebs
Po celý rok spatříte pěnkavy, jak hledají nejrůznější semena, která tvoří základ jejich jídelníčku Sameček s šedou hlavou a růžovou hrudí a břichem i hnědavá samička mají na křídlech svítivě bílý pásek. Hluboké miskovité hnízdo z mechu, lišejníku a chmýří staví na stromech, hnízdí často dvakrát za sezonu. Od jara do léta se sameček ozývá příjemným zpěvem, zakončeným typickým trylkem.
Budníček menší
Phylloscopus collybita
Je to nenápadný zelenavý ptáček, jehož přítomnost snadno poznáte podle hlasitého, i když trochu jednotvárného zpěvu. Dal by se přepsat jako stále se opakující cip-cap, cip-cap a ozývá se od časného jara. Budníčci jsou tažní, protože se živí drobným hmyzem a pavouky. Kulovité hnízdo splétají z trávy a listů. Je umístěné v trávě a dokonale maskované.
Sýkora koňadra
Parus major
Naši největší sýkoru zastihnete po celý rok. Zvláště čilé jsou v době hnízdění, kdy rodiče nosí neúnavně svým potomkům drobný hmyz a jeho larvy. Hnízdí v sutinách a rády vezmou zavděk připravenou budkou. Dospělé koňadry se živí v létě hlavně hmyzem, v zimě semeny. Často přilétají na krmítka, kde je snadno poznáte podle žluté hrudi s širokým černým pruhem.
Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
Od dubna do začátku září u nás hnízdí a vychovává mláďata nenápadná pěnice černohlavá. Český název platí jen pro samečka, protože samička má temeno hlavy hnědé, ne černé. Pěnice si stavějí nepříliš složité hnízdo z trávy, které umístí do vidlice větví v hustých keřích. Sameček si připraví ještě jedno hnízdo, ze kterého zpívá. Dospělí ptáci sbírají různý hmyz nebo pavouky, ale nepohrdnou ani bobulemi.
Kos černý
Turdus merula
Je to bezesporu náš nejznámější pták. Sytě černý samec i hnědavější samice neúnavně poskakují po zemi a pátrají po žížalách, larvách hmyzu i dalších pochoutkách. Když dozrávají bobule, rádi si pochutnají i na nich. Na jaře se začne ozývat bohatý, hlasitý zpěv, kterým samci označují z vyvýšeného místa své území. Hnízdo stavějí na stromech, v křovinách i na zdech, hnízdí i dvakrát za sezonu.
Drozd zpěvný
Turdus philomelos
Je sice tažný, ale patří k otužilcům. Nejprve přilétají z afrických zimovišť samci – dorazí v březnu a hned se pustí do zpěvu. Vysedávají na vrcholku stromu a hlasitě, melodicky si označují hnízdní území. Když pak přilétnou i samičky a vytvoří páry, postaví na stromě nebo v křovinách pevné hnízdo s hladce vymazanými vnitřními stěnami. Drozdy poznáte snadno podle hnědého hřbetu a skvrnitého břicha i hrudi.
Volavka pope lavá
Ardea cinerea
Na území zoo ji zastihnete po celý rok. Během léta se zdržuje spíš kolem Vltavy, ale na skalní sráz zalétá večer, protože nocuje na stromech. V zimě ji zahlédnete, jak zvolna prolétá nad vodními plochami a pátrá po rybách. V letu má krk esovitě prohnutý a zatažený, čímž se liší od příbuzného čápa bílého. Volavky přilétají do zoo hlavně při hledání potravy a k odpočinku, zahnízdily tu zatím jen jednou.
Poštolka obecná
Falco tinnunculus
Lovící poštolku poznáte velmi snadno. Má špičatá, mírně zahnutá křídla a vějířovitě roztažený ocas. Často se třepetavě vznáší na jednom místě a vyhlíží malé hlodavce nebo velký hmyz, hlavně saranče a kobylky. Prozradí se také hlasem – jasné, zvonivé kli-kli-kli… se nese poměrně daleko. Do zoo zalétají poštolky lovit, ale hnízdí v okolních lesích nebo na sídlištích.