Ve spolupráci s koordinátorem Evropského chovného programu (EEP) je pro každý transport vytipováno několik vhodných koní z různých zemí. Zpravidla se jedná o mladé jedince, přičemž klíčovou roli při výběru hraje rodokmen, fyzická kondice a vhodné povahové rysy – zejména s ohledem na to, že koně stráví na cestě do své destinace mnoho desítek hodin, což je fyzicky i psychicky náročné a vyžaduje odolnou povahu.

Transporty organizované pražskou zoologickou zahradou vyrážejí nejen z České republiky, ale i z dalších evropských zemí, jako je Německo či Maďarsko. U těch s odletem z Prahy jsou minimálně půl roku před samotnou cestou do Asie koně převezeni do chovné a aklimatizační stanice v Dolním Dobřejově na České Sibiři, zhruba 90 kilometrů jižně od Prahy. Z nich jsou ve výsledku vybráni čtyři adepti spolu s několika náhradníky. Vlastní transport začíná převozem z Dolního Dobřejova na vojenské letiště v Praze-Kbelích, kde jsou koně naloženi do armádního letounu CASA.

Po přistání následuje náročný mnohahodinový převoz koní na korbách nákladních automobilů až do cílové destinace. Foto: Archiv Zoo Praha

Do Velké Gobi B v Mongolsku se létalo s mezipřistáním v ruské Kazani a Novosibirsku, do Zlatých stepí Kazachstánu koně létají s mezipřistáním v tureckém Istanbulu a ázerbajdžánském Baku. Na cestě koně doprovází kromě jejich chovatelů také veterinář, který okýnky v boxech kontroluje jejich stav. Během cesty dostávají vodu, seno a zeleninu.

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a kurátor Jan Mengr vypouštějí koně Převalského z přepravního boxu do aklimatizační ohrady v centru Alibi v kazachstánské Zlaté stepi. Foto: Václav Šilha

Po příjezdu jsou koně vypuštěni nejdříve do aklimatizační ohrady, kde si postupně zvykají na místní podmínky. Aby měli dostatek času se postupně adaptovat na nadcházející zimu, je doba transportů naplánovaná na léto, kdy také vrcholí vegetační období. Po první zimě, během níž bývají v případě nutnosti přikrmováni, jsou koně vypuštěni do volnosti (tzv. soft release). Aby bylo možné sledovat koně a jejich pohyb i po vypuštění, jsou někteří jedinci vybaveni GPS obojky. Vzhledem k tomu, že harém obvykle drží pohromadě, umožňuje to vědcům sledovat pohyb celé skupiny.

První koně Převalského na území středního Kazachstánu po stovkách let. Na snímku tři čeští rodáci: Zleva hřebec Zorro, uprostřed klisna Zeta II, napravo klisna Ypsilonka. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Přehled jednotlivých transportů

• Návrat divokých koní v roce 2025
• Návrat divokých koní v roce 2024
• Návrat divokých koní v roce 2019
• Návrat divokých koní v roce 2018
• Návrat divokých koní v roce 2017
• Návrat divokých koní v roce 2016
• Návrat divokých koní v roce 2015
• Návrat divokých koní v roce 2014
• Návrat divokých koní v roce 2013
• Návrat divokých koní v roce 2012
• Návrat divokých koní v roce 2011