Nový domov divokých koní

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  15. 06. 2024


Procházeli jsme rozlehlou aklimatizační ohradou v kazachstánské Zlaté stepi a marně se rozhlíželi po třech koních Převalského, které jsme sem vypustili. Konečně jsme v dálce zaznamenali pohyb. Byla to však jen osamělá sajga.

Zorro v aklimatizační ohradě v Alibi minulý pátek ráno. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha Zorro v aklimatizační ohradě v Alibi minulý pátek ráno. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Začínal jsem mít obavy, co se mohlo stát. David vzlétl dronem, aby zkontroloval části ohrady, kam jsme nedohlédli. Opět nic. A pak se k mé radosti z vysokého rákosí u napajedla vynořily tři koňské hlavy. Zorro, Ypsilonka a „moje“ Zeta II. Všichni tři „převaláci“ se na nás podívali, přišli blíž, jako by si nás chtěli lépe prohlédnout, a rozvážně odběhli. Po dvou dnech a třech nocích byli v ohradě jako doma.

To čtyři „berlínské“ klisny, jež jsme do druhé ohrady vypustili předchozí podvečer, byly ještě hodně nesvé a držely se u plotu. Nechali jsme je na pokoji a šli nakládat zavazadla, abychom se přesunuli do Arkalyku a odtamtud se vrátili do Prahy. Spolu s kolegy z Kazachstánu však v reintrodukčním centru zůstali tři naši pracovníci – mimo jiné Ganbátar, který má z Gobi ohromné zkušenosti –, aby aklimatizaci koní sledovali.

Navzdory slávě, která provázela přílet našeho prvního letadla před pár dny, až návrat do Arkalyku nám dal pocítit, jak si místní lidé našeho projektu cení. Když jsem zašel na espresso, hosté kavárničky mě poznali, začali se mě vyptávat a fotografovat se se mnou. Když se jeden z vojáků šel nechat ostříhat, nemusel nic platit, protože přece přivezl divoké koně. A když kolegové navštívili místní muzeum, měli vstup i průvodce zadarmo.

Návrat divokých koní vzbudil v Kazachstánu ohromný zájem a ten se postupně začal přelévat do světa. Píše se o něm snad všude, což vytváří zajímavý kontrast k nezájmu části médií u nás. Na druhé straně instagramový reel zachycující vypouštění Zety II má již 6 milionů zhlédnutí.

Návrat armádním letadlem domů nám s dvěma mezipřistáními zabral celou neděli. Ještě cestou mi z aklimatizačního centra Alibi přišla nečekaná zpráva: „Odpoledne jsme se vydaly za Zorrem a spol.,“ psaly výzkumnice Martina s Ančou. „Po slabé půlhodince natáčení jsme viděly první pokus o páření se Zetou II. Podle všech příznaků je již pátý den po příjezdu v říji a k hřebci je vstřícná.“

Po návratu mi mezi vyřizováním restů a psaním děkovných zpráv všem, kdo nám pomohli, chodí další a další zprávy o našich koních v Kazachstánu. Ve zkratce: I „berlínské“ klisny začaly vypadat lépe a fotopast je zachytila, jak se také šly napít. A Zorro opakovaně pářil Zetu II.

„Berlínské“ klisny u napajedla. Snímek z fotopasti

„Berlínské“ klisny u napajedla. Snímek z fotopasti


Bird Buddy

Vážený pane předsedo, obracím se na Vás ve věci znepokojivého nekonání Vámi vedené Názvoslovné komise České společnosti ornitologické. Žádám Vás o sdělení, jak je možné, že jste sice přejmenovali podstatnou část všech...

Mada modrotemenný v Zoo Praha. Podle Názvoslovné komise ČSO nyní alexandr modrošíjný. Foto Václav Šilha

Jaroslav Hašek by asi zblednul a objednal si něco ostřejšího. Když si v pražských putykách vymýšlel velrybu sírobřichou nebo pačuchu jelení dráždivou, dělal si bohapustou legraci. To Názvoslovná komise České společnosti...




Přihlášení k newsletteru