Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Neodolatelná přitažlivost

Miroslav Bobek  |  15. 07. 2011


Entomolog Vojtěch Novotný, který dlouhá léta bádá na Papui – Nové Guineji, velmi poutavě popsal třídenní návštěvu svých novoguinejských spolupracovníků v Praze. Obyvatele vesnic ztracených v pralese prý během návštěvy naší metropole zaujaly jak mnohé moderní vymoženosti, tak historické památky, katedrálu svatého Víta pochopitelně nevyjímaje. Překvapivě zdaleka největší atrakcí však pro ně byl - hroch obojživelný u nás v Tróji!

Chtělo by se poznamenat, že se tím vysvětluje, proč pražská zoo předstihla v návštěvnosti Pražský hrad, jenže tím by se setřelo pozoruhodné zjištění: totiž že hroch má pro nás, lidi, bez ohledu na naše životní zkušenosti a kulturní zázemí skutečně neodolatelnou přitažlivost.

Ano, jistěže pražský hroší samec Slávek působí také svým osobním šarmem a životním příběhem (připomeňme, že povodně v roce 2002 přežil v patře Pavilonu velkých savců; tehdy se také proslavil díky fotografiím, které ho zachytily s hlavou čnící z okna), ovšem jakýkoli hroch – a zejména mohutný samec - má zřejmě potenciál získat si zástupy příznivců.

Připadá vám to nadsazené? Nu, také jsem hrochy dlouho podceňoval. Nebýt Slávka, jeho šarmu a příběhu, nejspíš by se hroch obojživelný mezi naše celebrity, které propagujeme na billboardech, vůbec nedostal. Zdánlivě ho totiž předstihuje dlouhá řada zvířat, avšak na rozdíl od světa celebrit, politiky a médií s jejich žebříčky popularity, preferencí či sledovanosti zatím nemáme žádný reprezentativní průzkum, který nám určil jejich alespoň přibližné pořadí. Můžeme se opírat snad jen o počet sponzorů či zaslaných DMS – a ty by hrocha řadily na začátek druhé desítky.

Proti tomu ovšem stojí jednoznačný názor Novoguinejců – a rovněž velmi čerstvá zkušenost s hrošátkem, které se nedávno narodilo Slávkově nynější partnerce Marušce. Když jsme dali jeho fotografie na náš facebookový profil, jejich úspěch přinejmenším dvojnásobně předstihl všechno, co jsme v prostředí sociálních sítí dosud nabídli – včetně těch nej nej nej mláďat!

Proto jsem pevně přesvědčen o neodolatelné přitažlivosti hrochů. A co víc: věřím, že hrošátko může otřást i Karlštejnem!

Psáno pro deníky VLP


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.