Chtělo by se poznamenat, že se tím vysvětluje, proč pražská zoo předstihla v návštěvnosti Pražský hrad, jenže tím by se setřelo pozoruhodné zjištění: totiž že hroch má pro nás, lidi, bez ohledu na naše životní zkušenosti a kulturní zázemí skutečně neodolatelnou přitažlivost.

Ano, jistěže pražský hroší samec Slávek působí také svým osobním šarmem a životním příběhem (připomeňme, že povodně v roce 2002 přežil v patře Pavilonu velkých savců; tehdy se také proslavil díky fotografiím, které ho zachytily s hlavou čnící z okna), ovšem jakýkoli hroch – a zejména mohutný samec - má zřejmě potenciál získat si zástupy příznivců.

Připadá vám to nadsazené? Nu, také jsem hrochy dlouho podceňoval. Nebýt Slávka, jeho šarmu a příběhu, nejspíš by se hroch obojživelný mezi naše celebrity, které propagujeme na billboardech, vůbec nedostal. Zdánlivě ho totiž předstihuje dlouhá řada zvířat, avšak na rozdíl od světa celebrit, politiky a médií s jejich žebříčky popularity, preferencí či sledovanosti zatím nemáme žádný reprezentativní průzkum, který nám určil jejich alespoň přibližné pořadí. Můžeme se opírat snad jen o počet sponzorů či zaslaných DMS – a ty by hrocha řadily na začátek druhé desítky.

Proti tomu ovšem stojí jednoznačný názor Novoguinejců – a rovněž velmi čerstvá zkušenost s hrošátkem, které se nedávno narodilo Slávkově nynější partnerce Marušce. Když jsme dali jeho fotografie na náš facebookový profil, jejich úspěch přinejmenším dvojnásobně předstihl všechno, co jsme v prostředí sociálních sítí dosud nabídli – včetně těch nej nej nej mláďat!

Proto jsem pevně přesvědčen o neodolatelné přitažlivosti hrochů. A co víc: věřím, že hrošátko může otřást i Karlštejnem!