Při přípravě outdoorové kampaně k 80. výročí Zoo Praha jsme sáhli po historických fotografiích – a to bez velkých ohledů na jejich výtvarnou či technickou kvalitu. Rozhodli jsme se totiž napříč desetiletími představit první zástupce nejdůležitějších a nejatraktivnějších živočišných druhů chovaných v naší zoo. Věřím, že to bude zajímavý a také inspirativní pohled.  

1930: Lvice Šárka
Přestože se Šárka nesmazatelně zapsala do historie pražské zoo, existuje jen jediná její použitelná fotografie – a to navíc z doby, kdy se zoo ještě neměla nic společného. Spolu s jejími sourozenci ji v náručí drží majitel cirkusu Rebernigg. Nebylo by hezké ho podezírat, že se Šárky potřeboval zbavit, ale faktem je, že nejprve ji nabídl jako dar prezidentu Masarykovi. Až po odmítnutí přivezl Šárku zakladateli Zoo Praha prof. Jiřímu Jandovi do jeho vilky v Troji. Ačkoli později byla Šárka na seznamu zvířat pražské zoologické zahrady uvedena na prvním místě, u Jandů bylo tou dobou již mnoho čekatelů na pozdější umístění v zoo; šlo ovšem „jen“ o papoušky a různé drobné druhy ptáků.

Jako odrůstající lvíče nakreslil Šárku výtvarník F. X. Procházka, který s prof. Jandou spolupracoval už od roku 1919. Kresba zachycující Šárku se pak používala na dopisních papírech zoologické zahrady jako svého druhu první logo. F. X. Procházka poté Šárku ještě vymaloval a z peněz utržených za obraz pro ni byl pořízen partner – berberský lev Ctirad.

1931: Vlčice Lotta
19. června 1931 byla z Třebušan na Podkarpatské Rusi vypravena vlakem do Prahy zvláštní zásilka: dospělá vlčice odchycená počátkem května v polesí Bílý potok právě za účelem vystavení v metropolitní zoo. Celou akci zorganizoval lesní správce ing. Jiří Plachý, velký obdivovatel prof. Jandy, který se tak postaral o vůbec první zvíře chované v areálu pražské zoologické zahrady.

Lotta, či – jak říkala paní Jandová – „naše Lotka“, byla umístěna do výběhu, který vyprojektoval slavný německý budovatel zoologických zahrad a obchodník se zvířaty Hagenbeck. Tento výběh v prakticky nezměněné podobě, i s původním litinovým zábradlím, existuje dodnes. Obývají jej pandy červené.

1933: Slon Baby
Slon Baby, který se narodil na Srí Lance, býval miláčkem všech. Není divu. Byl přátelský, chovatelé ho běžně vodili po zoo a předváděli s ním nejrůznější cvičení, včetně hry na foukací harmoniku. Přesto vůbec nejzajímavější fotografie Babyho nezachycuje s lidmi, ale s jeho nejlepším přítelem – hrochem Petrem, který obýval vedlejší výběh. Baby si s ním často „povídal“ a dotýkal se ho chobotem.

Bohužel asi neexistuje žádný záběr z válečných let, kdy se Baby choval mimořádně vlastenecky: s oblibou prý kropíval vojáky v uniformách wehrmachtu. Ale kdo ví, třeba se podobná fotografie ještě někde vynoří…

Později už začínal být Baby nezvladatelný, a tak bylo v roce 1951 rozhodnuto o jeho odchodu - do Moskvy.

1934: Lachtani Batul a Hýta
Hýta a Batul jsou hrdinové staré humoristické knížky Johna Habbertona. Bývala u nás velmi populární, a tak jména Hýta a Batul dostali také první lachtani v Zoo Praha. Věnoval je sem – samotný král komiků Vlasta Burian!

Vlasta Burian prý míval pražskou zoo moc rád a často sem chodíval. Kalifornští lachtani, které pořídil z Ameriky prostřednictvím již zmíněného Hagenbecka, pak návštěvníkům zoo rozdávali podobné dávky zábavy a radosti jako Burian svým divákům z jeviště a filmového plátna.

Abychom si krále komiků a jeho skutečně ojedinělý dar připomněli i jinak než jenom slovy, se Společností přátel Vlasty Buriana odhalíme 7. května jeho pamětní tabulku na expozici lachtanů.

Miroslav Bobek - 18. února 2011