„Zelené střechy v areálu nejen budujeme, ale přetváříme v tomto stylu i starší pavilony či ubikace. Nejde jen o to představit zvířata v širším kontextu jejich přirozených biotopů, ale také poskytnout útočiště volně žijícímu hmyzu či ptákům,“ říká ředitelka Zoo Praha Lenka Poliaková. Též připomíná, že zoo už ocenění Zelená střecha získala v minulosti: v roce 2022 rovněž stříbrné místo za terasu budovy ředitelství a o rok později dokonce hlavní cenu za nový pavilon goril, Rezervaci Dja.

Střecha expozice Gobi zabírá plochu 300 m2 a není určena pro vstup návštěvníků. Její úloha spočívá v začlenění staveb do okolí a v podpoře jejího krajinářského a ekologického konceptu. Vzhled má evokovat biotop východoasijské stepi a (polo)pouště Gobi. Tomu odpovídají nejen rostliny, ale i minerální povrch tvořený směsí místního prachovce a čediče. Stejné horniny a obdobná barevnost se uplatňují také v prostoru pro zvířata pod ní, jehož estetičnost tak střecha vzhledně doplňuje.

„Při návrhu jsme řešili neobvyklou otázku: jak věrně přiblížit krajinu, která je ze své podstaty suchá, nehostinná a pro evropského návštěvníka nemusí být na první pohled příliš atraktivní. Stoprocentně věrná imitace mongolské stepi by znamenala ještě řidší porost a větší podíl odkrytého minerálního povrchu,“ říká vedoucí koncepce zeleně Zoo Praha Kateřina Chvostová. Podle ní proto tým autorů zvolil už zmíněný kompromis mezi geografickou autenticitou a požadavkem, aby expozice zůstala pro návštěvníky vizuálně přitažlivá.

„Výsledný kompromis je i přes svou zdařilost zatížený jistým paradoxem: To, co je z odborného hlediska silnou stránkou realizace, může být pro část veřejnosti obtížně čitelné. Rozvolněný porost a velký podíl minerálního povrchu totiž mohou bez znalosti konceptu působit jako nedostatečně zapojená vegetace, lidově řečeno hluchá místa. Proto je třeba u této gobijské střechy vždy jedním dechem dodat, že cílem nebyla co nejhustší zelená plocha, ale stylizovaná interpretace konkrétního ekosystému,“ vysvětluje Chvostová.

Charakter samotného porostu pak určují především kavyly, kostřavy, smělek a metlice. Jemná stébla trav dodávají výsadbám pohyb a současně podporují stepní výraz. Trvalkovou složku tvoří například pelyněk pravý, kopíčko žluté, třemdava bílá a pryšce. Výsadbu doplňují cibuloviny a několik druhů nízkých dřevin. Celkově tak jde o bylinné patro s převahou travin a solitérním výskytem nízkých keřů. Takzvaná polointenzivní střecha pak ve svém důsledku vykazuje vysokou míru biodiverzity.

Realizace projektu proběhla v letech 2022–2024 ve spolupráci s krajinnými architekty Maximem Turbou a Radkou Špičákovou z ateliéru LandArch. Zhotovitelem byla firma Martin Švejkovský – Zahrada MŠ.
V samotné expozici Gobi pak nalezli domov nejen koně Převalského, ale také kočkovité šelmy manulové a několik druhů drobných savců, plazů a bezobratlých v přilehlém pavilonku. Slavnostního otevření expozice se následně v březnu 2024 chopil prezident České republiky Petr Pavel.

Cenu Zelená střecha roku každoročně uděluje Asociace zelených střech a fasád. Toto profesionální sdružení dlouhodobě podporuje ozelenění budov ve městech, vydává standardy pro navrhování, provádění a údržbu vegetace zelených střech a vzdělává v oboru jak laickou, tak odbornou veřejnost.

Letecký snímek expozičního celku Gobi a přilehlého vodojemu z března 2024. Je zde patrné vrstvení kamenných mulčů a především to, jak za dva a půl roku vegetace vzrostla do dnešní podoby. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha