Zástupci OSN vyzvali Miroslava Bobka, ředitele pražské zoologické zahrady, aby se stal tváří a jedním z poradců kampaně za zodpovědné nakládání s toxickými chemikáliemi a elektronickými odpady. Pražská zoologická zahrada se tak zapojila do mezinárodních snah řešit problematiku recyklace nebezpečných odpadů. Ty totiž patří mimo jiné k významným faktorům podílejícím se na devastaci biodiverzity.

Globální kampaň OSN s názvem Safe Planet: the United Nations Campaign for Responsibility on Hazardous Chemicals and Wastes (Bezpečná planeta: kampaň OSN za zodpovědnost při nakládání s nebezpečnými chemikáliemi a odpady) byla zahájena tento týden na Bali na Společném mimořádném zasedání konferencí smluvních stran Basilejské, Rotterdamské a Stockholmské úmluvy. Jejím cílem je zvýšit obecné povědomí o hrozbách, plynoucích z toxických jedovatých látek a odpadů.

„Jsme povinni převzít odpovědnost za vše, co děláme. Mimo jiné i za chemické látky, které ve stále větším rozsahu zatěžují životní prostředí,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek ve svém prohlášení zveřejněném na konferenci. Zájem představitelů OSN o podporu vnímá jako doklad o významu pražské zoo v očích mezinárodního společenství.

„Kampaň podporují významné osobnosti z celého světa a já osobně jsem velmi rád, že se k nim přidal i Miroslav Bobek a Zoologická zahrada Praha, protože chemické látky neohrožují jen zdraví lidí, ale i zvířat a celých ekosystémů,“ sdělil Michael Stanley-Jones, tiskový mluvčí společného sekretariátu Basilejské, Rotterdamské a Stockholmské úmluvy.

Nový ředitel pražské zoo Miroslav Bobek se dlouhodobě věnuje projektům na ochranu goril ve volné přírodě a v souvislosti s kampaní upozorňuje, že prostředky pro tento účel jsou v některých vyspělých zemích získávány také sběrem starých mobilních telefonů od veřejnosti.

„V mediální zkratce se občas uvádí, že se vybrané mobilní telefony recyklují a že se tím pomáhá gorilám, poněvadž se sníží spotřeba koltanu potřebného pro jejich výrobu. Ano, jeho nelegální těžba v Demokratické republice Kongo je velký problém, ale podstatná je ještě další věc: vybrané telefony jsou ve skutečnosti recyklovány jen z velmi malé části a naprostá většina jich je přeprodávána do zemí třetího světa. Někdo sice říká – a jistě má pravdu -, že to napomáhá rozvoji chudých zemí, ale stejně tak lze namítnout, že jde o způsob, jak se zbavit nebezpečného odpadu a ještě na tom vydělat. V každém případě to ukazuje, jak je problematika likvidace elektronických odpadů složitá a komplexní,“ uzavírá Bobek.

Miroslav Bobek, (c) Khalil Baalbaki