Nový pavilon goril bude postaven na základě projektu, jenž zvítězil v soutěži schválené komorou architektů. „V požadavcích na projekt bylo uvedeno co nejméně nápadné začlenění pavilonu do krajiny, jeho umístění v terénní depresi a navíc maximální zapuštění do terénu, zelená střecha, přírodní materiály na obklady zdí a celková minimalizace viditelnosti pavilonu i výběhů z dálkových pohledů,“ popisuje nový domov goril Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, a vyvrací tvrzení radnice: „Není pravda, že se bude tyčit do výšky 10 metrů, jak uvedl starosta městské části. Od nejhlubšího místa půjde o 9 metrů, ale ve srovnání se stávající výškou terénu to bude vzhledem k zahloubení stavby pět metrů. Navíc  i zdi obložené zmíněnými přírodními materiály by měly porůst popínavé rostliny. Plocha pavilonu odpovídá potřebám chovu goril a Zoo Praha si jako členská organizace Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) nemůže dovolit nerespektovat mezinárodní doporučení a standardy.“

Pokud se jedná o pozemky, na kterých vyroste nový pavilon goril, tak zeleň, jež se zde nachází, je tvořena náletovými dřevinami vyrostlými na navážce. Nejedná se tedy o cennou zeleň pro Troju ani Prahu jako takovou, což tvrdil pan Bryknar. Za zmínku stojí také fakt, že venkovní expozice goril zaujme část nynějšího výběhu žiraf a stromy v okolí budou ponechány, jelikož projekt nového pavilonu s nimi počítá.

Podle starosty Troji se jedná v případě pavilonu goril o výjimečný případ, kdy má městská část připomínky. Jinak prý v 99 % podepisuje souhlas se stavbami. Ovšem ani toto číslo zcela nesedí. „Tak například v případě rekonstrukce a dostavby restaurace Gaston jsme vyjádření od MČ dostali po řadě urgencí až po více než sedmi měsících (!) od podání žádosti. Vyjádření obsahovalo nepravdivé tvrzení o tom, že projekt neřeší problematiku stavby v zátopovém území. Naštěstí stavební úřad námitky neakceptoval a vydal příslušné povolení. Stavba 5. etapy Technického zázemí byla zpožděna přepracováváním projektu, což si vynutila MČ a přesun skladu transportních beden byl zamítnut.“ vyjmenovává Jiří Kotek, vedoucí stavebního oddělení Zoo Praha, stavby, které se do těch 99 % nevešly.  

Něco o situaci kolem nového domovu goril napoví také průběh jednání. „V případě projektu pavilonu goril představitelé Troji na naši žádost oficiálně ani neodpověděli, ani nezareagovali s tím, že by měli konkrétní námitky,“ uvádí Jiří Kotek a dodává: „Následně při místním šetření nechala tato městská část zapsat obecné připomínky do protokolu v rámci úředního řízení. S těmi se stavební úřad vypořádal a vydal územní rozhodnutí, proti němuž Troja podala odvolání, které bylo zamítnuto.“

Zoo Praha postupuje podle střednědobé strategie rozvoje, jež schválila Rada hl. m. Prahy, včetně nákladů představujících přímé investice do zoo ve výši 800 milionů korun v nejbližších pěti letech. Tyto investice byly schváleny s vědomím, že pražská zoologická zahrada je druhým nejnavštěvovanějším místem v hlavním městě, hned za Pražským hradem. Jen za loňský rok do Zoo Praha zavítalo přes 1,4 milionu návštěvníků.

Investice nepůjdou jen do zoo, ale také do infrastruktury, která je v gesci Magistrátu hl. m. Prahy. Dopravní situaci by mělo zlepšit zřízení parkoviště u výjezdu z tunelu Blanka. Zde stojí za upřesnění, že kdyby se pan starosta Bryknar informoval na magistrátu, věděl by, jaký je aktuální stav. Pokud jde o Zoo Praha, tak ta má od 1. července 2017 zajistit kyvadlovou dopravu a ta je k uvedenému datu připravena.

Ve čtvrtek 15. června tak bude jasněji o tom, co bude dál. „Doufáme, že se gorily nestanou rukojmími ve válce vedení Troji proti všem a že se nebude opakovat totéž, co se sídlem záchranné služby, jejíž výstavbu městská část zablokovala,“ uvádí Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha a uzavírá: „Připomínám, že gorily jsou ve stávajícím pavilonu ohroženy povodněmi a že evakuace rodinné skupiny je mimořádně riskantní, ne-li nemožná.“ 

{MediaGallery}3349-lokalita-pro-gorily{/MediaGallery}