Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

První vylíhnutí jeřába mandžuského v pražské zoo

16. 05. 2011


11. května 2011

Dospělí jeřábi jsou mláďatům vždy nablízku a připraveni je chránit. Foto (c) Tomáš AdamecPrvní mláďata jeřába mandžuského v historii Zoo Praha přišla na svět 29. dubna 2011. K vylíhnutí došlo pod rodiči, kteří snesli celkem 2 vejce. Jedno z vajíček však rodiče poškodili, a proto muselo být převezeno do líhně. Zde chovatelé pomohli malému jeřábovi z vajíčka ven. Protože vše probíhalo v pořádku, mohlo být mládě hned druhý den podsazeno pod rodiče, kteří se tou dobou již starali o prvorozeného potomka. I druhé mládě bez problémů přijali.

Dodnes se oba rodiče vzorně starají, ukazují mláďatům, kde najít nejvhodnější potravu, zahřívají je a velmi důrazně je chrání. Hlavními argumenty jim je velikost – s výškou kolem 160cm a váhou kolem 8kg patří mezi největší jeřáby světa. Ostré drápy dlouhých nohou se mohou stát nebezpečnou zbraní.

Pražský odchov je poměrně cenný - v západní Evropě existují farmy specializující se chov jeřábů, zde však malé jeřáby odchovávají uměle bez přítomnosti rodičů. Takto vychovaní ptáci však mají později problémy s výchovou vlastních mláďat. V Praze jde o odchov přirozený. Mláďata si osvojí všechny nezbytné zvyky a dovednosti a v budoucnu budou moci plnohodnotně zasáhnout do ochrany vlastního druhu a udržení pojistné populace v lidské péči. Takovéto odchovy jsou stále poměrně vzácné.

Oba naši dospělí jeřábi přicestovali do Česka z Asie. Samice Amálka přišla do Prahy 15. září 1998 přes obchodní firmu a samec Albert, který se narodil 19. května 1992 v japonské Saitamě, byl dovezen Zoo Zlín. Zde se také oba ptáci seznámili. Amálka do Zlína odcestovala v roce 2009 kvůli přestavbě expozice Ptačí mokřady. Cílem cesty bylo také zapárování Amálky právě s Albertem. Jeřábi zde na poznávání se měli potřebný klid – žili totiž v chovatelském zázemí. 

Ohrožený, toto slovo najdete v kolonce shrnující situaci druhu v divočině u jeřába mandžuského od roku 2000. Jeho populace v přírodě není větší než 3.000 jedinců. Ptáci schopní rozmnožování však v tomto počtu tvoří jen zhruba polovinu. Česky je také někdy nazýván jeřábem japonských podle překladu jeho vědeckého jména Grus japonensis. Jak jméno napovídá, vyskytuje se v Japonsku, ale také v jihovýchodním Rusku, severovýchodní Číně a v Mongolsku. Kromě japonské populace, která je stálá, migrují ostatní ptáci v zimním období zejména do delty Žluté řeky, ale také do demilitarizované zóny mezi Severní a Jižní Koreou.               
V dospělosti je pro jeřáby typická červená "čepička" na hlavě, černý krk a černé znaky na křídlech. Foto (c) Tomáš Adamec
V dospělosti je pro jeřáby typická červená "čepička" na hlavě, černý krk a černé znaky na křídlech. Foto (c) Tomáš Adamec

O mláďata pečují střídavě oba rodiče. Vodí je po výběhu, učí důležitým dovednostem a ukazují nejlepší kousky potravy. Foto (c) Tomáš Adamec
O mláďata pečují střídavě oba rodiče. Vodí je po výběhu, učí důležitým dovednostem a ukazují nejlepší kousky potravy. Foto (c) Tomáš Adamec


Selátka štětkounů afrických vynikají svými proužky, stejně jako je tomu v případě jiných druhů prasatovitých. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Vůbec poprvé v historii Zoo Praha zde přišli na svět štětkouni afričtí. Celkem tři selátka těchto středoafrických pralesních prasat jsou k vidění v pavilonu Rezervace Dja. Osmiletá samice Jasna se o svá včera narozená mláďata...

Gorilí samec Richard. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pavilon Centrum Méfou obývají v Zoo Praha tři gorilí samci – Richard a jeho synové Nuru a Kiburi. Podobně jako v přírodě tvoří tzv. bakalářskou skupinu samců různého stáří. Hierarchie se v takových skupinách běžně mění...