Mladí gorilí samci kolem osmého až devátého roku dorůstají velikosti dospělé samice. Mezi dvanáctým až patnáctým rokem života se u dosud černohřbetých samců začne na zádech objevovat stříbrná srst. Dospívání už je patrné i u našich mladých samců, čtrnáctiletého Kiburiho a skoro dvanáctiletého Nurua. Třiatřicetiletému Richardovi se tak co do vzrůstu a síly brzy vyrovnají.

Přestože plně dospělí budou až kolem osmnáctého roku života, zejména Kiburi s přírůstkem váhy získal i větší sebevědomí a začíná si se svým otcem měřit síly, v čemž ho podporuje i jeho mladší bratr Nuru. Richard však z pozice dominantního samce zatím ustoupit nehodlá. Návštěvníci tak mohou v pavilonu občas zaznamenat jejich vzájemné šarvátky. Ačkoli se mohou lidskému oku zdát drsné, na gorilí poměry se jedná pouze o mírné výpady, ze kterých si samci odnáší jen nanejvýš povrchové oděrky.

Chovatelé dynamiku skupiny sledují a v případě nutnosti jsou připraveni zasáhnout. Přestože jsou podobné třenice mezi samci přirozené, chovatelé se jim snaží předcházet.

Pravidelní návštěvníci si tak mohli všimnout změn režimu, které pomáhají zamezit napětí v pavilonu. Jedná se například o obměnu pořadí, ve kterém vchází Richard a jeho synové do zázemí na krmení. Pokud by se vztahy v pavilonu vyostřovaly, mohli by chovatelé vypouštět gorily do expozice rozdílnými vchody nebo krmit mladší samce v protipovodňové věži. Jak si mezi sebou samci nakonec ustanoví hierarchii, zatím nelze předvídat. Pokud by situace dlouhodobě narušovala pohodu zvířat, je připraveno několik řešení. Možností je například i oddělení jednoho ze synů a jeho přesunutí do expozice v pavilonu Rezervace Dja, kterou v současné době obývají kočkodani Brazzovi a štětkouni afričtí, a jeho následný odchod do bakalářské skupiny v jiné zoologické zahradě.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha