Sloni

Seznam zvířat

Zoo Praha  |  22. 08. 2013


Sloni patří k výjimečně inteligentním zvířatům, díky čemuž se s nimi může kvalitně a rozmanitě pracovat. Zároveň ale bohužel patří k velmi nebezpečným chovancům, kteří způsobují velmi často svým chovatelům vážná zranění, mnohdy i smrtelná.

Cvičení slonů - chráněný kontakt, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha Cvičení slonů - chráněný kontakt, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha

Z těchto důvodů existují tři zcela rozdílné způsoby, jak se slony v podmínkách zoologických zahrad pracovat.

  • Prvním typem je tak zvaný bezkontaktní chov. V tomto případě se jedná o způsob, kdy slon s člověkem nemá žádný kontakt, není vytvořen žádný vzájemný vztah. Slon je tak pouze přeháněn z výběhu do stáje a zpět, čistě za účelem vyčistění prostor a přichystání krmiva. V případě nějakých problémů musí být slon uspán - jiná cesta, jak se s ním domluvit, neexistuje. Tento typ chovu je nejméně vhodný, často jsou tak drženi dospělí sloní samci. U nás byl takto v minulosti chován např. samec Kadira.
  • Druhým způsobem, jak se o slony postarat, je přímý kontakt. Jedná se o metodu, která je v zoologických zahradách nejrozšířenější a kdy chovatel přichází se slonem každodenně do přímého kontaktu. V naprosté většině ale umožňuje přístup pouze ke slonicím, které jsou k lidem tolerantnější. Další nevýhodou je riziko porušení bezpečí chovatelů. Diskutabilní je pak i míra, s jakou člověk slonům zasahuje do jejich soukromí a přirozených projevů. Naopak nespornou výhodou je přímý přístup ke zvířatům, díky kterému je možné odhalit hned v počátcích např. problémy s kopyty, zároveň lze relativně snadno odebírat krev, pečovat o nohy a kopyta, či provádět další veterinární vyšetření. Výhodou může být také možnost asistence chovatelů u porodu, díky čemuž přežijí i slůňata, která by jinak zemřela. V neposlední řadě má tato metoda výhody i pro návštěvníky, kteří mají možnost potkat slony na procházce po areálu zoologické zahrady, či shlédnout demonstraci sloních dovedností při cvičení pro veřejnost. Sloni v přímém kontaktu jsou ovládáni pomocí slovních povelů a pomocí ankusu. Ankus je háček, který slouží k upřesnění slovního povelu, nebo k pobídnutí slona k aktivitě. Slon má na těle řadu bodů, kam stačí ankus jen jemně přiložit a slon přesně ví, co po něm chovatel požaduje. Ankus je tak vlastně dorozumívací prostředek mezi slonem a chovatelem, jakási prodloužená ruka. Slon má z ankusu respekt a to je dobřem neboť v přítomnosti chovatele musí poslechnout každý povel! Jinak by mohl být svému chovateli velmi nebezpečným.
  • Posledním, stále častěji zaváděným způsobem je tak zvaný chráněný kontakt. Tato metoda je nejčastěji rozšířena právě při práci se sloními samci, ke kterým není možný přístup z bezpečnostních důvodů. Je ale řada zoologických zahrad, kde se takto pracuje s celým stádem. Chráněný kontakt má jednoznačně pozitivní dopad na bezpečnost chovatelů, ovšem zůstává tu i možnost dále se slony spolupracovat. Slon, který je kvalitně veden svým chovatelem, je i v tomto režimu schopen v podstatě stejných výkonů jako slon v přímém kontaktu. Naučit slony spolupracovat s člověkem v chráněném kontaktu je ale dlouhá cesta, která vyžaduje především trpělivost, zkušenosti a schopnost přemýšlet nad tím, jak požadovaného cíle dosáhnout. Slon musí svému chovateli plně důvěřovat a musí být vždy jen pozitivně motivován. Prostředkem komunikace mezi slonem a chovatelem se stává vedle slovních povelů target, kliker, či píšťalka a odměny. Target není nic jiného než dlouhá hůl, jejíž pomocí slona vedeme k danému úkonu. Kliker je předmět, který se vydává specifický zvukový povel. Chovatel ho používá vždy po cviku, aby slon snadno rozpoznal, zda provedl cvik správně. Poté následuje odměna. Nevýhodou této metody pro chovatele je to, že když slon momentálně nemá chuť ke spolupráci, nikdo jej nedonutí. Slon tak zůstává za každé situace svým pánem. Zároveň v tomto případě odpadá možnost vstoupit mezi slony právě při zmiňovaném porodu a mít tak možnost novorozenci v případě nutnosti pomoci. K tomu, abychom se slony pracovat v chráněném kontaktu mohli, je třeba disponovat i náležitým vybavením. Bezpodmínečně je tak nutné postavit tak zvanou kontaktní stěnu neboli kontaktní mříž. To se u nás v zoologické zahradě uskutečnilo v roce 2006. Dále bylo třeba získat potřebné informace a zkušenosti, jak se takový sloní výcvik vlastně provádí. Vzhledem k tomu, že v České republice nebyly tehdy s touto metodou žádné zkušenosti, nezbývalo než čerpat v zahraničí. Učitelem se nám stala zoologická zahrada v Rotterdamu, kde byla absolvována dvoutýdenní stáž u slonů. Na základě tam nabytých zkušeností jsme mohli započít jako první v České republice a poprvé v historii pražské zoologické zahrady s výcvikem slona Naing - Theina v chráněném kontaktu.


Díky našemu osobnímu zájmu a snaze o zdokonalení výcviku jsme tak dosáhli špičkové úrovně, kterou ocenili také kolegové ze zoologické zahrady v Lipsku, kam byl Naing - Thein na konci roku 2009 převezen. Po čtyřech letech systematického výcviku jsme byli schopni slona ošetřit - tzn. odebrat krev, provést korekci kopyt na všech nohách, provést výplach chobotu, řízeně Naing - Theina vykoupat, či osprchovat tlakovou vodou, celkově se s ním snadno domluvit. Jeho nabytých zkušeností dnes plně využívají právě kolegové v Lipsku.


Jiří Javůrek, vrchní chovatel slonů


ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní