Má velké hnědé oči, poměrně dlouhé a široké boltce a hustou světle šedohnědou srst. Dokáže otočit hlavu o 180 stupňů. Samec a samice vypadají stejně, jen samec bývá trochu těžší než samice.   

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

KOMBY OBECNĚ: čeleď kombovitých zahrnuje pět rodů poloopic, jejichž domovem jsou lesy i křovinaté a řídce zalesněné oblasti v subsaharské Africe. Den tiše prospí stočené do klubíčka a se soumrakem se vydávají pátrat po zralých plodech, květech, míze a hlavně po hmyzu, který chytají tlapkami. Vyhledávají zvláště kobylky a saranče. S kořistí se pohodlně usadí, drží ji v rukou a postupně ukusují. V době sucha, kdy je hmyzu nedostatek, se přeorientují na rostlinnou potravu, především na mízu. Takové střídání jídelníčku umožňuje kombám život i v sušších oblastech. Velkými boltci, které si pravidelně vlhčí vlastní močí a ve spánku je skládají k hlavě, komby zachytí každé šustnutí. V nebezpečí prchají dlouhými skoky, při nichž se odrazí silnýma zadníma nohama a doskočí na větev nebo kmen, jehož se pevně chytnou všemi čtyřmi tlapkami. Při skocích udržují rovnováhu huňatým ocasem. Komby žijí v malých rodinných skupinkách. Samice rodí dobře vyvinutá mláďata, která tráví první dny v hnízdě z trávy a listí.  KOMBA JIŽNÍ: komby jižní žijí v malých rodinných skupinách, tvořených několika samicemi a jejich mláďaty. Samci jsou samotáři a obhajují teritorium, v němž se nachází domovské území několika samičích skupin. Ve dne komby spí – často v dutinách kmenů akácií nebo jiných stromů. V noci se vydávají hledat potravu, obvykle samostatně. Samice rodí a odchovává mláďata v hnízdě vysoko na stromě – buď staví vlastní, nebo použije opuštěné ptačí hnízdo, případně stromovou dutinu. Rozmnožuje se obvykle dvakrát ročně. Není závislá na vodě, protože veškeré tekutiny získává z potravy. 

Chov v Zoo Praha

Komby jižní přišly do pražské zoo začátkem roku 2014.