Návrat do přírody

Od roku 2013 spolupracuje Zoo Praha s ochranářskými organizacemi v jižní Evropě a od roku 2015 se podílí na projektu vypouštění mláďat vylíhlých v lidské péči zpět do přírody. Zúčastnila se také výzkumu vypouštěcí metody zajišťující mladým supům co nejvyšší míru přežití.

Reintrodukce supa mrchožravého v pohoří Rodopy na jihu Bulharska. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Do konce roku 2024 bylo ve Východních Rodopech v Bulharsku do volné přírody vypuštěno 32 supů mrchožravých, z nichž devět se vylíhlo v Praze, a mnohé další tam pražská zoo přepravila či jejich transport organizovala. Téhož roku jsme zároveň zaznamenali první úspěšné hnízdění u jedinců vypuštěných v předchozích letech – významný milník v obnově bulharské populace tohoto druhu.

Mladí supi mrchožraví se už pár týdnů po vylíhnutí vydávají na svůj podzimní tah do afrických zimovišť, přičemž absolvují trasu dlouhou i několik tisíc kilometrů. Náročnou cestu mnoho z nich nepřekoná. Metodika pro jejich vypouštění nebyla v začátcích projektu zpracována, a tak se Zoo Praha podílela také na výzkumu vypouštěcí metody, která by supům zajistila dostatečnou míru přežití. Ze tří metod, které se testovaly, se nejvíce osvědčila metoda delayed release (zpožděné vypouštění).

U zpožděného vypouštění se mladí supi nenechají letět na jih již v prvním roce svého života, ale letí až ve druhém. První zimu stráví ještě v lidské péči a teprve v dubnu následujícího roku jsou ze zoologické zahrady či chovné stanice přesunuti do vypouštěcí voliéry. Zde zůstanou minimálně měsíc a pak vylétnou do volnosti. Před podzimní migrací tak mají celou jarní a letní sezónu na to, aby si zvykli na daném místě a naučili se získávat přirozenou potravu. Jelikož jsou všichni supi značeni vysílačkami, máme přehled o jejich pohybu a osudech. Ze supů vypuštěných touto metodou do další sezóny přežilo 75 %, což je ještě více než u divoce žijících supů.

Více o zkoumaných metodách se můžete dočíst ZDE.