Supi v ohrožení

Sup mrchožravý

Zoo Praha  |  14. 10. 2021


Mrchožrouti hrají v přírodě důležitou roli zdravotní policie, která odklízí mrtvá zvířata, čímž zabraňuje šíření chorob. Jejich stavy však celosvětově klesají, a to zejména vinou otrav.

Sup mrchožravý (v popředí) se supem bělohlavým na krmném místě v Bulharsku. Foto: Miroslav Bobek

V dnešní Evropě však potrava, kterou supi najdou, nezřídka představuje časovanou bombu: někdy se jedná o otrávené návnady, které farmáři nezákonně líčí na vlky a šakaly, jindy to jsou pozůstatky zvířat zastřelených lovci, obsahující jedovaté olovo z broků. V mršinách uhynulého dobytka se zase často nacházejí zbytky léčiv, které mohou být pro supy smrtelně nebezpečné, oslabují jejich přirozenou obranyschopnost a snižují hnízdní úspěšnost. Při každoroční migraci z Evropy do Afriky a zpět pak mnozí supi zahynou po střetu s elektrickým vedením nebo s větrnými elektrárnami, nebo jsou nelegálně chyceni.

Balkánská populace supů mrchožravých je na Červeném seznamu IUCN řazena do kategorie „kriticky ohrožený“, přitom právě z Balkánu vede jedna ze dvou hlavních tahových cest supů. Třetina celé balkánské populace – přes tři desítky dospělých párů – žije v Bulharsku. Právě s bulharskou ochranářskou organizací Green Balkans proto Zoo Praha od roku 2013 rozvíjí projekt, jehož dlouhodobým cílem je návrat supů mrchožravých vylíhnutých v lidské péči do balkánské přírody. Jednou z nutných podmínek k dosažení této mety je úspěšně rozmnožovat supy v chovatelských institucích, aby byl zajištěn dostatek mladých jedinců vhodných k vypuštění. V první etapě projektu proto Zoo Praha finančně pomohla organizaci Green Balkans s výstavbou chovných voliér pro supy a v současnosti podporuje rozšíření chovu supů mrchožravých do dalších zoologických zahrad. Pod vedením Zoo Praha jsou do partnerských zoo umisťováni také trvale hendikepovaní supi z přírody, kteří se vinou svého zranění nemohou vrátit do volnosti. V zoologických zahradách se stávají cennou posilou chovu.