Zakázanka

Pohled do geologické minulosti Prahy

Stezka Zakázanka nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do pestré geologické minulosti středních Čech. Právě zde se můžeme těšit z úchvatného výhledu do vltavského údolí zvaného Pražská kotlina. Kotlina se vyvinula během čtvrtohor (trvajících asi 2,5 milionu let) z plošiny, která v nejmladších třetihorách pokrývala většinu území Čech. Plošinu postupně vymodelovala říční eroze.

Na okrajích Pražské kotliny lze místy objevit strmé skalní stěny nezvrásněných svrchnokřídových pískovců. Jsou, spolu s bělohorskými opukami, dokladem nejmladší mořské záplavy (transgrese) ve středních Čechách z doby asi před 100 miliony let.

Vlastní jádro Pražské kotliny je zahloubeno do zvrásněných mořských uloženin prvohorních útvarů ordoviku, siluru a devonu, které svým bohatstvím zkamenělin proslavily střední Čechy. Jsou spojeny se jménem francouzského paleontologa Joachima Barranda (1799–1883). K jeho poctě bylo pojmenováno rozsáhlé území nedaleko Prahy, kde se tyto vědecké poklady nacházejí – Barrandien.

K Barrandienu patří i horniny mladších starohor (proterozoikum) v podloží prvohor (paleozoikum). Také tyto horniny vznikaly na dně moře, ale jejich historie je v mnohém nejasná, protože v nich postrádáme zkameněliny, které by umožnily podrobné časové dělení a dovolily blíže poznat život v dobách a místech jejich vzniku. Dosavadní nálezy patří vesměs jednobuněčným organismům nebo řasám.

Petřínské skalky

Petřínské skalky, tvořené svrchnokřídovými pískovci, jsou naspodu sladkovodního původu, ale výše nesou otisky mořských měkkýšů.

Trilobit

Ectillaenus katzeri, nalezený při stavbě hotelu v Podbabě (Praha 6), je starý asi 450 milionů let.

Kolonie organismů

Kolonie organismů s mřížkovitou vnější kostrou, popsaných ze Šárky (Praha 6) jako Bohemipora pragensis (podle B. Pacltové, 1977

Geologický řez

Geologický řez vedený mezi Zoo Praha a Petřínem