Pohledem ředitele: Podařilo se!

Po case, která má špatnou pověst, ale nikdy nás nezklamala, přišly na řadu ruské nákladní uazy, které mají ještě horší pověst a zklamou úplně vždycky. Bohužel jiná auta nejsou k dispozici – a Mongolové jsou neuvěřitelně zruční v jejich opravách. Při první závadě, k níž došlo už po půlhodině jízdy, jsem proto zachoval naprostý klid. Koním by chvilka klidu bez natřásání měla jen prospět a odpolední horko už pomíjelo; navíc transportní boxy byly přikryté houněmi politými vodou, které je chladily. Ještě jsem fotografa Reuters ujistil, že do půl hodiny rozbitý uaz určitě zas pojede. A když mi nevěřil, vsadil jsem se s ním.

Bohužel jsem sázku prohrál. Rozsypaný uaz se opravit nepodařilo, a tak jsme klisnu, kterou vezl, museli přeložit. Tím naštěstí potíže skončily, ale pozemní část transportu se neuvěřitelně vlekla kvůli pomalé a opatrné jízdě a častým zastávkám na kontroly klisen. Až pozdě v noci, když jsme se přiblížili Tachin Talu, mongolští řidiči přidali; nic je už nemohlo udržet.

Aby klisny nemusely být v bednách ani o chvíli déle, rozhodli jsme se je vypustit ještě v noci. Ve světlech aut tak v aklimatizační ohradě mongolští rangeři vyložili bedny a nastavěli je vedle sebe. Před třetí ráno jsme se postavili k šubrům. Po měsících příprav, překonávání nespočtu úskalí a letu přes čtvrt zeměkoule se přiblížil okamžik, kdy se další čtyři koně Převalského rozběhnou po kamenité půdě své vlasti.

První box se otevřel. Nic. Až po několika okamžicích vyšla Xara do světel reflektorů a odkráčela do tmy. Následovala ji Anežka, pak přišla na řadu Greta a jako poslední opustila svůj přepravní box, v němž strávila asi šestatřicet hodin, Spela. Po dlouhé přepravě byly klisny viditelně unavené, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by kterákoli z nich měla vážnější problém. Podařilo se! I další čtyři koně Převalského jsme do Mongolska přepravili bez úhony. Další čtyři převaláci se vrátili domů… A zatímco rangeři startovali auta, aby se úspěšný transport hned oslavil, snažili jsme se s kolegy před kamerami formulovat své pocity. Moc nám to nešlo. Úleva z toho, že všechno klaplo a máme to za sebou, se mísila s radostí z úspěchu a s hrdosti na všechny, kdo se podíleli na další úspěšné etapě.

Miroslav Bobek, psáno pro deníky VLP