Ne, jogín vážně nejsem, to jen letadlo bylo v noci pořádně vychlazené. Víc než deset stupňů v něm rozhodně nebylo. Koním však nízká teplota prospěla.

Mezipřistání v Kazani bylo spojeno s dost dlouhým dohadováním s místními úředníky, které se zčásti odehrávalo i na palubě. České vojenské letadlo přepravující koně, navíc střídající posádku, pro ně o půlnoci znamenalo velké sousto. Nervozita se přenesla i na Limu, která je v boxu nejblíž dveřím, a ani dusno k její pohodě nepřispělo. Až chladný vzduch z klimatizace zapnuté na plný výkon hned po opožděném startu a monotónní zvuky letu jí postupně uklidnily.

Další mezipřistání v Novosibirsku časně ráno (ve středu 15. června) už proběhlo bez větších průtahů a naši převaláci během něj dostali každý trochu sena. Po další hodině letu už se v kokpitu za piloty usadil náš mongolský navigátor. Khovd a s ním i poslední přistání s koňmi na palubě se blíží…

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha