(Castanea sativa)

Původ a rozšíření: 
Původní pravděpodobně v jihovýchodní Evropě, rozšířen do Malé Asie, severní Afriky, Makronésie a západní Asie.

Popis:
Mohutný strom, výška 25 - 30 m (40 m) s tlustým kmenem, koruna hustá a široká. Borka šedočerná až šedohnědá, v mládí hladká, později rozbrázděná, částečně odlupující. Letorosty slabě hranaté, s lenticelami, zelenavé až červenohnědé, zprvu plstnaté, později lysé. pupeny vejcovité, šedohnědé.
Listy - opadavé, střídavé, podlouhle kopinaté, hrubě pilovité, až 25 cm dlouhé, tuhé. Čepel sytě zelená, lesklá.
Květy - jednopohlavné, samčí zelenavé jehnědy dlouhé 15 – 30 cm, samičí jsou při bázi samčích květů, žlutavé.
Plod - nažky v hustě ostnité číšce, která po dozrání puká.
Kvete: květen - červen.

Podzimní zbarvení:
Sytě žlutá až bronzová.

Zajímavost:
Plody jsou jedlé, upravují se pražením, používány také pro přípravu speciální mouky.
Pěstování kaštanovníku pro plody dokládají vykopávky ze severní Itálie a Španělska již z doby bronzové.

Pěstování:
Teplomilná dřevina, světlomilná, v mládí je vhodné přistínění. Půdy vlhčí, hlubší, lehčí, živné s co nejmenším obsahem vápníku. Citlivá na pozdní jarní mrazy a posypové soli. Snáší sucho, ne úpal. Výsadba na frekventovaná místa není vhodná pro opad ostnitých číšek. Nevhodný do zpevněných ploch.