Šiškinův akvarel

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  14. 07. 2018


Dnes už jsou dražební rekordy o řád výš, ale v dubnu 2006 se nejdražším uměleckým dílem vydraženým v České republice stala olejomalba nazvaná Před zrcadlem. Namaloval ji význačný ruský krajinář Ivan Ivanovič Šiškin (1832–1898) a prodána byla za cenu sedmi a půl milionu korun.

Šiškin, souputník ještě slavnějšiho malíře Ilji Repina, je v Rusku dodnes velice známý a přinejmenším jeden jeho obraz tam viděl úplně každý. Malba Ráno v borovém lese z roku 1889 je totiž po desetiletí tištěna na obaly jedněch velmi populárních bonbónů (pravdou ovšem je, že čtyři hrající si medvíďata, jež tomuto dílu dominují a dělají bonbónům skvělou reklamu, do Šiškinova zobrazení lesa domaloval malíř K. A. Savickij).

Naopak téměř neznámá je jiná Šiškinova práce. Jde o akvarel rozměrů 15 x 23,4 cm, který leží kdesi v útrobách depozitářů Treťjakovské galerie v Moskvě. Šiškin ho namaloval 14. července 1862 – a zachytil na něm i kousek areálu dnešní Zoo Praha, konkrétně usedlost Bosna a svah nad touto usedlostí.

Kde se tento klasik ruské krajinomalby vzal v Praze a pak dokonce až poměrně daleko za Trojou? Řada podrobností o Šiškinově návštěvě Prahy je zaznamenána v jeho deníku, který pro nás objevila a přeložila historička Vlasta Smoláková.

Šiškin přijel do Prahy na Cyrila a Metoděje 1862 a po většinu jeho desetidenního pobytu ho doprovázel pracovník knihovny Národního muzea a velký slavjanofil Josef Kolář. Z Šiškinových zápisků je znát, že zpočátku se na Prahu díval trochu skrz prsty, ale díky Kolářovi, setkáním s bratry Mánesy i dalšími osobnostmi a vycházkám na zajímavá místa jí rychle začal přicházet na chuť.

V pátek 11. července prošel spolu s Kolářem Šárku a Stromovku, odkud se vydali ještě do Troji. O ní si Šiškin zapsal, že je to „velmi malebná vesnice se spoustou zajímavých stromů a moc zajímavou říčkou” (tím myslel Vltavu, viděl ji prostě ruským pohledem).

Krajina v Trojské kotlině ho zaujala do té míry, že se sem den před odjezdem ještě vrátil. „Byl jsem v Troji – pěkné místečko, nakreslil jsem ho,” poznamenal si ke vzniku svého akvarelu.

Ten je zřejmě nejcennějším uměleckým dílem, které se vztahuje k Troji a k pražské zoo – a současně i skvělým potvrzením toho, jak dobře naši předchůdci vybrali místo pro její vybudování.

Psáno pro MF Dnes


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru