Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Zoo Praha odchovala jako první v Evropě krasky krátkoocasé

Jana Myslivečková  |  18. 04. 2016


Krasky krátkoocasé jávské patří mezi nejohroženější ptáky světa. V přírodě jich žije pouhých 100 až 250. V lidské péči bylo chováno v rámci mezinárodního programu na Jávě 29 ptáků, z nichž bylo dvanáct převezeno do Evropy. Pražská zoo získala v prosinci 2015 jeden pár a nyní se může pochlubit světově významným chovatelským úspěchem – odchovem dvou mláďat.


Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Počty krasek, nejkrásnějších strak světa, se ve volné přírodě odhadují pouze na 100 až 250 jedinců. Patří tak mezi jedny z nejvzácnějších a nejohroženějších ptáků na světě. O jejich záchranu se snaží v záchranné a chovné stanici Cikananga na západní Jávě. Odtud se jich v roce 2015 dvanáct podařilo získat do Evropy. Čtyři páry zůstaly v Zoo Chester, kam bylo všech dvanáct ptáků původně dovezeno, jeden pár nedávno získala Durrellova zoo na ostrově Jersey a jeden pár chová od prosince loňského roku pražská zoo.

Prosincový příchod krasek komentoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek slovy: „Doufejme, že se je v Chesteru i u nás podaří rozmnožit – uvidíme, komu dříve – a že se jejich potomci časem vrátí na západní Jávu.“ A nezůstalo jen u přání. Jako první se do Evropy přivezené krasky podařilo rozmnožit právě v pražské zoo, což je ohromný chovatelský úspěch.

Krasky potřebují ke svému hnízdění klid, proto jsou zatím v zázemí zoo. První pokus o hnízdění zaznamenali chovatelé již v lednu. Úspěšný však byl až další pokus: „V polovině března jsme podle chování rodičů a zvuků ozývajících se z voliéry začali tušit, že by v košíku u stropu voliéry mohla být vylíhlá mláďata. Krasky jsou ale velmi citlivé, a proto hnízdo není možné v průběhu hnízdění kontrolovat,“ uvádí kurátor ptáků Antonín Vaidl. Dnes jsou již obě mláďata poměrně velká, od jasně zelených rodičů se ale stále velice liší. Září totiž jako modré topazy – a spolu se smaragdovými rodiči vytvářejí úchvatný klenot.

Pražské zoo se podařilo odchovat jedny z nejvzácnějších ptáků na světě – krasky krátkoocasé jávské. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha


Koně Převalského se až včerejším dnem skutečně vrátili do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, když harém vedený hřebcem Zorrem opustil po roce aklimatizační ohrady. Zleva Sary, Wespe, Ypsilonka, hřebec Zorro, Umbra a úplně napravo klisna Tessa. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Včera v 18 hodin místního času se otevřela brána aklimatizační ohrady a první koně Převalského ve středním Kazachstánu vyběhli vstříc svobodě. Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a...

Stádo koní Převalského s hříbaty na Dívčích hradech: v popředí Gruhne, Lana, za nimi Vereda a Khamina. Vzadu hřebeček od Gruhne, vpředu hřebeček od Lany. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve výbězích koní Převalského na Dívčích Hradech se letos narodila čtyři hříbata, tři hřebečci a jedna klisnička. Přečtěte si, kdo a proč těmto ikonickým mláďatům bude navrhovat jména.