Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

O NEÚSPĚŠNÉM PORODU V PRAŽSKÉ ZOO

12. 04. 2007


Článek Petra Fejka, ředitele Zoo Praha

Dnes proběhl v pražské zoo dlouho očekávaný porod v pavilonu goril. Březí samici Kambě držely palce desetitisíce lidí. Průběh březosti a naši péči o ni měla možnost veřejnost sledovat dokonce v přímém přenosu na internetu.

Porod se bohužel nezdařil. Mládě se zaseklo v rodidlech a Kamba ho přes velké úsilí nedokázala sama vytlačit ven. Navíc došlo zhruba v polovině porodu k vytlačení pupeční šňůry, kterou Kamba v zápětí přetrhla. Tím přerušila mláděti přívod kyslíku a po zbytek času rodila mládě mrtvé. A nebýt zásahu připraveného lékařského týmu, dopadl by porod s největší pravděpodobností tragicky i pro Kambu.

Vedle velkého smutku, který v zoo prožíváme, je třeba na celé události zdůraznit několik důležitých skutečností. Předně nezdařený porod neznamená něčí chybu. Březost probíhala až do posledního dne bez problémů, Kamba ji absolvovala zcela zdravá a v dobré kondici. Komplikace přinesl až porod sám a nebylo možné jim předejít. Žádná předporodní vyšetření, tak jak je známe z lidské praxe, nepřicházejí totiž u goril v úvahu. Znamenalo by to zdravé březí zvíře uspat a vystavit nepřiměřeným zdravotním rizikům matku i plod. Anestézie totiž vždy riziko obnáší. A je možné k ní přistupovat nikoli z preventivních, ale jen z vážných důvodů, kdy je březost zjevně v nepořádku. Stejně nesmyslná by byla snaha Kambu na porod oddělovat od skupiny či zachraňovat mládě v okamžiku přetržení pupeční šňůry. Přineslo by to více škody než užitku.

Za druhé je nejen z březosti a porodu Kamby zjevné, že pražská zoo se snaží jít cestou zachování přirozeného průběhu života a chování svých zvířat. Chov goril je u nás nekontaktní, nepodporujeme fixaci zvířat na lidi, chceme, aby i v prostředí zoo zůstala sama sebou. Tomu odpovídá i náš přístup k odchovům. Přirozený odchov bez zásahu lidské ruky je tou nejcennější výbavou do života pro každé divoké zvíře. U Moji nám tento záměr vyšel stoprocentně. Kambě chyběl poslední malý krůček. I to, že své mládě v sobě poprvé v životě donosila plně vyvinuté, je však pro ni úspěch a dává reálnou naději, že by to příště vyjít mohlo.

A za třetí je třeba zdůraznit, že vše kolem Kamby bylo v posledních klíčových dnech a týdnech veřejné. Zoo před veřejností nic neskrývala ani nearanžovala a ukázala narození zvířecího mláděte v přímém přenosu jako proces jedinečný, nikoli však prostý rizik. Věřím, že pohled na nezdařený porod nepřinese veřejnosti šok, ale naopak poznání. Minimálně o tom, že zoo není výstava plyšáků nebo dětský film, kde vše musí dopadnout dobře. Že i život zvířat v zoo má svou přirozeně odvrácenou tvář, ať už se lidé kolem nich snaží sebevíc.

Petr Fejk, ředitel Zoo Praha, 11.4.2007


Koně Převalského se až včerejším dnem skutečně vrátili do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, když harém vedený hřebcem Zorrem opustil po roce aklimatizační ohrady. Zleva Sary, Wespe, Ypsilonka, hřebec Zorro, Umbra a úplně napravo klisna Tessa. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Včera v 18 hodin místního času se otevřela brána aklimatizační ohrady a první koně Převalského ve středním Kazachstánu vyběhli vstříc svobodě. Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a...

Stádo koní Převalského s hříbaty na Dívčích hradech: v popředí Gruhne, Lana, za nimi Vereda a Khamina. Vzadu hřebeček od Gruhne, vpředu hřebeček od Lany. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve výbězích koní Převalského na Dívčích Hradech se letos narodila čtyři hříbata, tři hřebečci a jedna klisnička. Přečtěte si, kdo a proč těmto ikonickým mláďatům bude navrhovat jména.