Vítej, Oslo – v Zoo Praha začíná nová dynastie lachtanů
Nikola Dostálková | 30. 06. 2025
Zoo Praha má nového samce lachtana jihoafrického. Geneticky perspektivní Oslo přijel do pražské zoo z belgické Pairi Daizy. Nyní už jej mohou vidět i návštěvníci. Má totiž za sebou povinnou karanténu a v současné době si zvyká na svůj nový domov. Učí se veterinární trénink a seznamuje se se svým budoucím harémem.

Nový lachtaní samec Oslo. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Samec Eda, syn Melouna a vnuk legendárního Gastona, odjel v polovině června do Zoologické zahrady Rostock v Německu. Tam bude ve zcela nově vybudovaném areálu založena nová skupina lachtanů.
Zoo Praha chová tyto mořské šelmy s malými přestávkami od roku 1934. První zástupci této skupiny – tehdy ještě lachtani kalifornští – byli darováni slavným hercem a komikem Vlastou Burianem.
Lachtany jihoafrické chová pražská zoo nepřetržitě od roku 1991.
HISTORIE CHOVU LACHTANŮ V ZOO PRAHA
Neobyčejně chytré a hravé ploutvonožce ze vzdáleného příbuzenstva medvědů chová Zoo Praha od roku 1934. Tehdy 22. června před více než devadesáti lety tyto populární šelmy věnoval pražské zoo slavný herec a komik Vlasta Burian. Lachtani dostali jména Hýta a Batul podle populární humoristické knížky Johna Habbertona. Žili v bazénu, který byl původně vybudovaný pro vydry naproti dnešnímu vchodu do Indonéské džungle, kde dnes mohou návštěvníci spatřit urzony. Krátce po svém příjezdu vzbudili mimořádnou pozornost veřejnosti a stali se hvězdami Zoo Praha.
Hýta a Batul na archivní fotografii. Foto archiv Richarda Pavlovice
Hýta a Batul jsou ztvárněni na pamětní desce před současnou expozicí lachtanů, kterou Zoo Praha odhalila na počest jejich dárce v roce 2011. Současná expozice s velkými čedičovými bloky napodobuje skalnaté mořské pobřeží a návštěvníci v ní mohou lachtany sledovat i pod vodní hladinou.
Chovatelka Helena Rosypalová cvičí s lachtanem Gastonem – 29. 7. 2002.
Foto archiv H. Rosypalová, Zoo Praha
Od roku 1991 chová Zoo Praha lachtany jihoafrické. Do historie se zapsal zejména slavný samec Gaston, kterého proud při povodních v roce 2002 odnesl až do Německa, kde ho poblíž Magdeburku odchytili chovatelé. Vltavou a Labem tak proplaval více než 300 kilometrů. Přestože ze začátku si ještě na své cestě bral od chovatelů ryby, později přestal přijímat potravu. Týden v řece ho natolik vyčerpal, že během transportu uhynul.
Gaston ale připravil pro své chovatele ještě jedno překvapení. V roce 2003 se mu narodil poslední potomek, již jako pohrobek. Samička Abeba žije v Zoo Praha dodnes a je jednou ze tří místních samic. Gaston je tak přítomný v areálu zoo nejen díky ní, ale jeho jméno nese také jedna z restaurací, před níž navíc stojí jeho socha.
U veřejnosti oblíbený samec Meloun. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha
Po smrti Gastona převzal vůdčí roli jeho syn Meloun. Charismatický samec byl díky své hravé, učenlivé a dobrácké povaze miláčkem nejen chovatelů, ale i návštěvníků Zoo Praha. Ve věku dvaceti let – běžné hranici dožití samce – mu v posledních týdnech života začaly selhávat ledviny a játra. Časem přestal přijímat jakékoliv ryby. Právě u rybožravých zvířat však dochází ke kumulaci cizorodých látek v tukové tkáni, které se při hladovění uvolňují do těla a způsobují poškození jater, ledvin a mozku. Meloun se stal otcem celkem pěti mláďat a výraznou ikonou Zoo Praha. 13. června 2022 se dožil přesně dvaceti let a tentýž měsíc uhynul.
Před třemi lety přebral místo vůdce harému po Melounově smrti Eda, vnuk nezapomenutelného Gastona. V Zoo Praha po sobě potomka nezanechává. Evropský chov lachtanů jihoafrických čelí nízké porodnosti i v dalších zoologických zahradách. Za poslední rok se v Evropě nepodařilo odchovat ani jedno mládě. Lachtani žijí v harémech, kdy na jednoho samce připadá hned několik samic. Aktuálně však mají evropské zoologické zahrady sdružené v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) ve svých chovech jen 26 samic na 18 samců.
Zoo Praha se přitom historicky pyšní úspěšnými čísly. Bylo v ní odchováno celkem dvanáct lachtaních mláďat, čímž podpořila chov i v dalších zoologických zahradách. I proto by však do budoucna bylo velmi náročné sehnat k Edovi nepříbuzné samice a odchovávat úspěšně další mláďata. Proto je nový samec pro chov v pražské zoo perspektivnější – bude snazší mu do budoucna pořídit další nepříbuzné partnerky. Edu do nové zoo doprovodili jeho chovatelé, kteří s ním zůstali na místě několik dní. Do budoucna by se mohl Eda v novém působišti dočkat vlastního harému.
Samec Eda krátce před svým odchodem ze Zoo Praha. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Rozhodnutí nahradit Edu nebylo jednoduché a loučení – zejména pro jeho chovatele – bylo těžké. S jeho novými chovateli však ti pražští udržují kontakt a věří, že se mu bude dařit a bude v novém domově spokojen.
OSLO – ZAČÁTEK NOVÉ DYNASTIE
Oslo se učí veterinárnímu tréninku s vrchním chovatelem Jakubem Mezeiem v Zoo Praha. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha
Čtyřletý samec Oslo dosud v Pairi Daize vyrůstal se svým otcem. Přestože je možné, že si ještě pár let na vlastního potomka počká, přišel čas mu najít vlastní harém. Chovatelé Zoo Praha se s Oslem seznámili už minulý rok a v jeho domovské zoo zhlédli i veterinární trénink, který mladý samec zvládá na svůj věk bravurně. Nechá si zkontrolovat celé tělo včetně choulostivého břicha, citlivých očí či zubů. Dokonce snáší i nasazení masky na inhalační narkózu. Natrénovaný měl i velice důležitý nástup do transportní bedny. Na cestu se vypravil i se svou nejoblíbenější hračkou, plastovou kachnou, která je při práci s Oslem dosud velmi užitečná a Oslo bez ní nedá ani ránu.
Oslo s oblíbenou hračkou – užitečnou i pro chovatele. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha
Devítihodinovou cestu z belgické zoo absolvoval Oslo ve speciální transportní bedně. Po příchodu absolvoval nezbytnou aklimatizaci a karanténu – podobně jako každé příchozí zvíře. V současnosti si už Oslo zvyká na venkovní bazén a seznamuje se se samicemi – Abebou, Daisy a Ronjou. Zoo Praha navíc do budoucna plánuje rozšíření skupiny o další nepříbuzné samice, což zvýší její genetickou hodnotu a umožní pokračování chovu i v dalších letech.
Oslova hračka stále chovatelům pomáhá při aklimatizaci. Jakmile ji po příjezdu do Zoo Praha spatřil, bez problémů opustil bednu, skočil do bazénu a jal se prozkoumávat nové prostředí. Další dny začali chovatelé s Oslem postupně trénovat a zvykat ho na jejich přítomnost. Od belgických kolegů chovatelé Zoo Praha získali cenné informace o tom, co Oslo umí, co má rád a jaké ryby preferuje. V Belgii jedl především velké sledě, ale už druhý den v Praze začal s chutí přijímat šproty, makrely, malé sledě a huňáčky.
Samičky lachtana jihoafrického – Daisy, Ronja a Abeba. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha
Zatím se Oslo projevuje jako inteligentní zvíře s klidnou a milou povahou. Své chovatele překvapil už na začátku, když se během jediné tréninkové lekce naučil podávat enrichmentový míč z bazénu do ruky chovatele i vyčkat, než ho chovatel naplní rybami a následně mu míč předá. Oblíbenou kratochvílí je pro Osla i obyčejná zahradní hadice s tekoucí vodou, jejíž proud chytá do tlamy, nebo ho pronásleduje. Slouží mu také jako příjemná masáž, kdy si jej nechává dopadat na tělo – klidně i půl hodiny.
VETERINÁRNÍ TRÉNINK
U návštěvníků oblíbené lachtaní představení je ve skutečnosti důležitým veterinárním tréninkem. Chovatelé při něm divákům ukazují, jak si lachtani nechají zkontrolovat oči, zuby nebo třeba i břicho – nejzranitelnější část svého těla. Lidé se ale mohou těšit i na jízdu na skluzavce, pozdrav, mávání ploutví a další enrichmentové aktivity.
Během letní sezóny až do srpna probíhají ukázky tréninku lachtanů každý den kromě pátku od 13.30.
Lidé mohou naše lachtany jihoafrické podpořit i adopcí, sponzorstvím či zajímavou formou mikrosponzoringu, tedy zakoupením speciální stravenky na webu.
Veterinárnímu tréninku lachtanů může z pohodlné tribuny přihlížet 250 návštěvníků. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha