Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Pražská slůňata dělají nebývalé pokroky ve veterinárním tréninku

Alena Maděrová  |  26. 10. 2022


Dvouletá slůňata Lakuna a Amalee jsou už zkušená ve veterinárním tréninku. Ten podstupují nejmladší členky stáda spolu se svými matkami Tamarou a Janitou. Nácvik hned několika povelů – od kontroly klů až po vypláchnutí chobotu – zvládají bravurně po pouhém roce tréninku v chráněném kontaktu, což je v evropských chovech ojedinělé.


Vrchní chovatel Martin Kristen při kontrole tlamy sloní samičky Lakuny. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Vrchní chovatel Martin Kristen při kontrole tlamy sloní samičky Lakuny. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Pravidelný veterinární trénink je důležitý kvůli prevenci, kdy každodenní kontrolou můžeme odhalit potenciální zdravotní problém, navíc nacvičené veterinární úkony jsou pak pro zvířata pouhou rutinou, a nikoli stresujícím podnětem,“ vysvětluje význam práce se slony jejich vrchní chovatel Martin Kristen.

Nácvik probíhá v chráněném kontaktu, kdy chovatele a slona dělí ochranná přepážka. Ta byla pro slůňata speciálně navržena s flexibilními výměnnými úpony, aby mohla „růst“ spolu s nimi. Výhodou je i to, že je otevřena a plně propojena se stájí sloních samic. Trénink matky a slůněte díky tomu může probíhat současně a samice má možnost si svého potomka kdykoli zkontrolovat. Spolupráce se zvířaty je zcela dobrovolná, pokud se jim zrovna cvičit nechce, tak od kontaktní stěny jednoduše odejdou.

„Abychom je motivovali, odměňujeme slůňata v průběhu tréninku kousky ovoce, především oblíbenými banány. K lepšímu pochopení povelů používáme například klikr, jehož zvučné kliknutí upozorní zvíře na správné splnění povelu, či tzv. target, pomocí kterého dotykem naznačíme, co má slon udělat,“ nastiňuje průběh tréninku Kristen.

Při ranním mytí chovatelé také kontrolují zdravotní stav zvířete. Na snímku slůně Amalee. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nejdůležitější je každodenní mytí slonů pomocí tlakové sprchy, která nejen pečuje o citlivou sloní pokožku, ale rovněž umožňuje chovatelům prohlédnout celé tělo zvířete a vyhodnotit i jeho zdravotní stav. Každé ráno proto kontrolují slonům uši, tlamu i nehty. Pohybovým tréninkem zase poznají, zda nemá slon problém s klouby. Součástí cvičení je také odběr vzorků krve z ucha a vody z vypláchnutého chobotu. Samozřejmostí je úprava kopyt a klů.

„Kly mladým samičkám teprve rostou a jejich prořezávání tak může pro ně být bolestivé, podobně jako je tomu při prvních zubech u dětí. Jejich zanícení proto bráníme desinfekcí,“ dodává Kristen.

Slůňata Lakunu a Amalee mohou návštěvníci v Údolí slonů nejlépe pozorovat hned ráno po desáté hodině v travnatém výběhu, jak si pochutnávají na své ranní dávce sena, nebo ve dvě hodiny odpoledne v prostředním výběhu, kde dostávají větve s listím na okus.

Chovatel Lukáš Pokorný vyplachuje chobot sloní samičce Lakuně. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha


Koně Převalského se až včerejším dnem skutečně vrátili do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, když harém vedený hřebcem Zorrem opustil po roce aklimatizační ohrady. Zleva Sary, Wespe, Ypsilonka, hřebec Zorro, Umbra a úplně napravo klisna Tessa. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Včera v 18 hodin místního času se otevřela brána aklimatizační ohrady a první koně Převalského ve středním Kazachstánu vyběhli vstříc svobodě. Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a...

Stádo koní Převalského s hříbaty na Dívčích hradech: v popředí Gruhne, Lana, za nimi Vereda a Khamina. Vzadu hřebeček od Gruhne, vpředu hřebeček od Lany. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve výbězích koní Převalského na Dívčích Hradech se letos narodila čtyři hříbata, tři hřebečci a jedna klisnička. Přečtěte si, kdo a proč těmto ikonickým mláďatům bude navrhovat jména.