Září 2009
Zpět do školy – co se učí vlci
7. 8.
Vlci přicházejí na svět jako půl kilová, slepá a bezbranná mláďata, která jsou zcela odkázána na péči matky. Rodí se a první dva měsíce života tráví v noře, kde se věnují především krmení, přibývání na váze a spaní. Již po dvou týdnech začnou, krom mateřského mléka, přijímat i pevnou potravu svým čerstvě narostlým mléčným chrupem. Pevnou potravu přináší vlčici a mláďatům ostatní členové smečky, s nimiž se štěňata postupně seznamují. Signálem pro vyvrhnutí potravy je olizování tlamy, což je jedno z prvních chování, které malí vlci začnou projevovat. Čím důrazněji vlčata tento signál používají, tím více potravy dostanou. Mezi dospělými vlky se tento signál používá jako usmiřovací a přátelské gesto.
Mláďata začínají vycházet mimo noru ve věku asi pěti týdnů. Postupně objevují okolí nory, vydávají se stále dál a nakonec si mohou hrát i více jak kilometr od nory. Po dvou měsících opouští matka s mláďaty noru a přemisťují se na jiné bezpečné místo, tzv. shromaždiště. Zde tráví vlčí smečka čas, kdy neloví, ale spí, krmí se podobně.
Malá vlčata se od dospělých liší mimo jiné i tmavým zbarvením, které podobně jako u jiných druhů savců funguje jako optický signál „chraňte mě, pečujte o mě“. V době, kdy vyráží dospělí vlci na lov, zůstává vždy jeden nebo dva z vlků s mláďaty, aby je hlídali. V jakém věku se vlčata zapojují do života smečky a co to s sebou přináší, si řekneme příští týden.
14. 8.
Malá vlčata, asi do věku půl roku, mají ve smečce privilegované postavení. Mohou si dovolit téměř vše a dospělí vlci jejich chování z velké části tolerují. Vlčata tráví většinu bdělého stavu hrou, která není jen zábavným trávením času, ale je důležitým prvkem v procesu učení.
Během hry si mláďata nanečisto zkouší dovednosti, které budou potřebovat k přežití v pozdějším životě. V jejich hrách proto většinou najdeme náznaky budoucího lovu – vlčata na sebe číhají, přepadají se ze zálohy, navzájem se nahánějí a dokonce se náznakově zabíjejí. Ty pravé vlohy pro zabíjení trénují především na neživých předmětech, jako jsou klacíky, kosti, kusy srsti apod. Poté co takovou „kořist zabijí“, významně ji nosí po okolí jako svoji trofej.
Mláďata v jednom vrhu si téměř bez výjimky hrají společně a učí se tak i spolupráci a synchronizaci při lovu. Ale spolupracovat a vycházet spolu musí vlci v jedné smečce i mimo lov a o tom bude novinka příští týden.
21. 8.
Ještě než dosáhnou malí vlci věku půl roku, ztrácejí tmavý „batolecí“ kožich a přelínají tak, že se podobají dospělým. Postupně se zapojují do běžného života smečky a všude ji následují. Zůstává jim jediné privilegium a to přednostní přístup k ulovené kořisti. O nejlepší sousta spolu sourozenci soupeří a vytváří si tak mezi sebou vlastní hierarchii. Tak se nejprve sami mezi sebou cvičí v projevech nadřazenosti a podřazenosti (komunikaci mezi vlky jsme se blíže věnovali v červencovém deníku). Brzy po nich začnou vyžadovat i ostatní vlci ve smečce, aby si osvojili svoje místo ve smečce a projevovali respekt výše postaveným jedincům. Taková výchova je na první pohled dost drsná a násilná a např. mnozí návštěvníci pražské zoo bývali zděšení, jak nevybíravě vlci se svými mláďaty od určitého věku zachází. Mezi osmým a desátým měsícem již mladí vlci nechybí na loveckých výpravách, zpočátku zůstávají pozadu a sledují, ale postupně se stále aktivněji zapojují a prakticky si procvičují vše, co se v dětství naučili s klacíky.
28. 8.
Život vlků není v přírodě lehký, často obývají oblasti kde je přežití velmi nejisté a mohou zde žít jen díky svému přizpůsobení, schopnostem a inteligenci. Vlčí smečku vždy vede nejzkušenější samec a jeho družka. Zbytek smečky tvoří jejich potomci a další vlci různého věku. Pohlavně dospělí jsou vlci ve věku 2 – 3 let. Zůstávají v rodné smečce, nebo ji opouští a přidávají se ke smečkám jiným. Často vytvářejí smečky nové.
Vůdčími vlky bývají 6 – 10 letí jedinci na vrcholu sil. Pokud svoji úlohu plní ke spokojenosti smečky, respektují ostatní vlci jejich postavení do té míry, že se nikdo jiný ve smečce nerozmnožuje. Udržet si vůdčí místo ve smečce ale není lehké a mnohdy se na toto místo derou mladí ambiciózní jedinci ze smečky. Vůdčí vlk však nespoléhá jen na svoji sílu, ale především na svoje zkušenosti – musí znát teritorium smečky, místa, kde se zdržuje nebo kudy protahuje kořist a to vše v měnících se podmínkách ročních období.
Ve chvíli, kdy již vůdčí pár na svoje povinnosti nestačí, bývá vystřídán mladšími schopnými jedinci, což bývá po 10. roce věku. Staří vlci se buď přesouvají na okraj smečky nebo smečku opouští a zbytek života stráví jako samotáři.
