Záchrana výra filipínského

Filipínskou republiku tvoří více než 7 100 ostrovů, které protíná Huxleyova linie, jedna z nejdůležitějších světových biogeografických rozhraní. Velký počet ostrovů na poměrně malou plochu souše (cca 300 000 km²), poloha celého souostroví a zejména vliv dob ledových na měnící se geografické utváření, řadí Filipíny mezi země s obrovskou biodiverzitou a velkým počtem endemických druhů. Z více než 580 druhů ptáků jsou 194 druhy (737 poddruhů) endemické.    

 

Filipíny bohužel také patří k zemím s nejrychlejším nárůstem lidské populace v jihovýchodní Asii. Zdejší systém chráněných území je velmi slabý a Filipíny jsou jednou z nejrychleji odlesňovaných zemí. Podle světové banky bylo během posledních 30 let přibližně 90% nížinného deštného lesa zničeno a pouze kolem 5% z celkové rozlohy pevniny Filipínských ostrovů zaujímá původní lesní porost.

Z výše uvedených čísel je patrné, že množství druhů, které by potřebovaly nějakou formu ochrany, je více, než dokáže unést rozpočet jakékoliv světové organizace zabývající se ochranou flóry a fauny. Výr filipínský (Bubo philippensis) obývající nížinné lesní porosty, okolí řek i horské lesy do výšky 1250 m n. m., je nyní vytlačován ze svého původního areálu a zařazen do Červeného seznamu IUCN jako zranitelný (Vulnerable), přičemž stavy jeho populace nejsou přesně známy. Stejně tak chybějí jakékoliv přesnější záznamy o hnízdění. Obtížnost monitorování výra filipínského je dána zejména nepřístupností současného obývaného biotopu a do určité míry též politickou nestabilitou země.

 

„The Philippine Owl Conservation Programme (POCP)“ je projekt, který vznikl v roce 1995, kdy William L. R. Olivier (Philippine Biodiversity Conservation Progamme) oslovil Tonyho Warburtona z World Owl Trust a začali shromažďovat filipínské výry v záchranné stanici na ostrově Negros. Cílem bylo vytvořit životaschopnou populaci v lidské péči. V současné době je ve stanici NFEFI-BCC (Negros Forests and Ecological Foudation Inc. − Biodiversity Conservation Center) 12 jedinců (5,5,2), přičemž v roce 2005 bylo dosaženo prvního světového odchovu v lidské péči. Rodiči mláděte byli samec Hinanon a samice Suplada. První vylíhlý výr je samička, které bylo jednohlasně vybráno jméno Bubo. V letech 2006−2008 byl odchov zopakován a hnízdní aktivita byla pozorována též u dalších dosud nehnízdících párů Himaye s Mahinhin a Dayona s Duwagou. Roku 2009 aktivovaly už 4 páry. Poprvé snesly vejce již 3 samice a od 2 párů byla vejce oplozena, poprvé snesla i samička Bubo.   

 

 

- ochrana přirozeného prostředí

- terénní výzkum

- osvěta a vzdělávání domorodých obyvatel

- vytvoření záložní populace v zajetí

- zajišťování možných nových lokalit pro reintrodukci

 

DENR – Department of Environment and Natural Resources (Filipíny)

NFEFI – Negros Forests and Ecological Foundation Inc. (Filipíny)

ZGAP (Německo)

WOT – World Owl Trust (Velká Británie)

Chester ZOO (Velká Británie)

Societa Zoologica La Torbiera (Itálie)

Zoo Praha (Česká republika)

 

Nejpalčivějším problémem ochrany výra filipínského se jeví nedostatek vhodného životního prostoru pro chov záložních jedinců. S tím souvisí i nutnost získat finanční prostředky na výstavbu nových zařízení a najít potencionální partnery pro vytvoření oddělené záložní populace v Evropě.    

Mimo svou domovinu není v současné době výr filipínský nikde jinde chován. Díky spolupráci na záchraně druhu je Zoo Praha čekatelem na odchovy výrů, kteří by měli vytvořit záložní populaci v lidské péči. V pražské zoo zatím mohou návštěvníci spatřit příbuzný druh − ketupu malajskou (Ketupa ketupu), která zde byla poprvé odchována v roce 2009 a je prvním přirozeným odchovem tohoto druhu v zoologických zahradách v Evropě.

 

V rámci projektu Koruna ze vstupného je částka 1.- Kč z každé prodané vstupenky určena na podporu některého ze záchranných programů in-situ, kterých se Zoo Praha účastní. Díky tomu bylo možné poskytnout prostředky ve výši 50 000,- Kč na výstavbu voliér v záchranné stanici NFEFI v Bacalodu na ostrově Negros. Stavba je již v plném proudu.

Děkujeme.